Chcete vyrazit do zahraničí a svou dovolenou spojit i s láskou ke kočkám? Vyberte si destinaci, kde tyto čtyřnohé přátele milují. Japonské kočičí ostrovy a havajský mimořádný útulek pro kočky už jsem vám představila, dnes je na řadě Turecko.
Turecko, domov angor a tureckých koček van, je téměř kočičím rájem. Veterinární péče je tu sice dosti drahá, ale ani o venkovní kočky tu není postaráno špatně. I ve velkých městech, jako je Istanbul nebo Ankara, na ulici narazíte na spoustu vykrmených a spokojených koček vyhřívajících se na kapotách aut nebo odpočívajících ve stínu postranních uliček.
Kočky mají turci rádi, starají se o ně, jsou k nim pozorní a milí. Jejich pozitivní vztah ke kočkám sahá hluboko do historie. Na blízkém východě byly kočky uctívány a oceňovány pro jejich čistotnost už od starověku. Kočky se dokonce objevují i poměrně často ve vyprávěních o Mohamedovi. Jedno říká, že mu kočka zachránila život před jedovatým hadem, jiné zas, že když Mohamed uslyšel volání k modlitbě, raději si uřízl rukáv, než aby budil kočku, která na něm odpočívala.
O Istanbulu můžete často slyšet jako o kočičím městě. Jak už jsem psala, těch potulných je tu spousta a staly se nedílnou součástí města. Majitelé obchodů většinou znají ty z okolí jménem, místní jim na zimu kupují zateplené boudy, nebo si je rovnou berou domů. Není ani výjimkou, že Turci vezmou zraněnou nebo nemocnou kočku k veterináři a postarají se o ni, než se uzdraví.
Nikoho už tu nepřekvapí, když potká malou šelmičku v hale kancelářské budovy nebo vyspávat v baru na židli. A turci raději postojí, než aby ji vyhodili. Kočky se neostýchají ani vyskočit stálým zákazníkům restaurace do klína pro odpočinek nebo trochu jídla. Některé obce dokonce v létě pomocí plakátů a billboardů nabádají lidi, aby dávali ven nádoby s vodou.
Když už se Turci starají, starají se pořádně. Pokud mají kočičku doma jako mazlíčka, péči o ni často až přehánějí. Dávají jí třeba jen balenou vodu, poskytují jí k dispozici několik druhů granulí nebo i vlastní pokoj.
Byli jste v Turecku? A zaznamenali jste tam kočičí populaci? Máte podobnou zkušenost, nebo se liší?
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
