Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Křeček zlatý, pro svůj vzhled někdy označovaný jako křeček-medvídek, byl poprvé odchycen před necelým stoletím zoology v Sýrii. Odtud pochází také jeho druhé označení - křeček syrský. Za tu dobu se stal vyhledávaným mazlíkem po celém světě.
Lidé nejen v Česku, ale i v zahraničí si jej oblíbili zejména pro jeho roztomilý kukuč. Oči křečka zlatého připomínají dva malé černohnědé korálky, které doplňuje malinký růžový čumáček. Ten, kdo tento druh křečka někdy choval, ví, že je těžké tomuto pohledu odolat.
Vedle jejich přátelské povahy chovatelé často zdůrazňují i jejich saténovou srst. Nejrůznější barvy a typy srsti u tohoto druhu můžeme dnes pozorovat hlavně díky časté příbuzenské plemenitbě. Typická je ale zejména její hebkost, jež je přirovnávána k saténu.
Většina jedinců křečka zlatého je dlouhosrstá, což mimo jiné znamená to, že se nedokáže starat o svůj kožíšek a potřebuje vaši pomoc. Dobré zdraví poznáte nejen podle jemné, ale také velmi husté srsti, a to včetně oblasti kolem bříška.
Charakteristické jsou pro něj, stejně jako například pro „džungaráka“ a další druhy těchto malinkých hlodavců, nafouklé tváře - lícní torby, kam si rádi ukládají zrní. Do tváří jsou schopní pojmout zrní a semínka v objemu poloviny své váhy.
Tento druh křečka dorůstá v dospělosti až 18 centimetrů a jeho váha se pohybuje okolo necelých 200 gramů. Vzrůstem patří spíše k větším zástupcům křečků. Například křečík Roborovského dorůstá přibližně poloviční délky.
I tak je křeček zlatý pěkný drobeček. Velmi dobře se hodí i k dětem, ačkoli vyžaduje opatrné zacházení. Velmi oblíbený je i proto, že je ze všech druhů křečků nejvíce snášenlivý a kontaktní. Dětem je vhodné pořídit ho zhruba v době, kdy dovrší osmi let a rozumí tomu, co péče obnáší.
Věkový průměr křečka zlatého je o něco nižší, dožívá se obvykle dvou až tří let. Nejvyšší zaznamenaný věk tohoto „křeččího medvídka“ jsou čtyři roky.
O tomto druhu byste měli určitě vědět i to, že je to křeček samotář. Zlatí křečci, kteří od mala vyrůstají ve větším počtu, bývají bojovnější povahy. Mnozí chovatelé jsou názoru, že pokud chceme předejít konfliktům mezi nimi, měli bychom je od sebe raději oddělit, a to zhruba v 10. týdnu jejich života
Pokud se pro toto plemeno rozhodnete, určitě neprohloupíte. Počítejte ovšem s tím, že i tento druh křečka bývá nejaktivnější hlavně v noci. A stejně jako jeho soukmenovci, i on je vášnivým ohlodávačem všeho, co se mu dostane pod zuby. Pro vaše i jeho bezpečí doporučuji dobře schovat a zabezpečit šňůry od různých spotřebičů a elektroniky :).
Máte zkušenost s tímto druhem křečka? Jaký rys na něm máte nejraději?
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...
