Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte, jak tento prestižní závod získal své jméno a kde proběhl?
V úterý 23. ledna odstartoval v Deštné v Orlických horách již 22. ročník Šediváčkova longu. Potkat jste tu mohli na 100 nejlepších musherů z Čech i zbytku celé Evropy, kteří soutěžili na tradičních 200km a 300km tratích po hřebenech hor. Jelikož jsou závodníci sledováni zvláštní metodou, mohli jste průběh celého závodu zhlédnout z pohodlí svého domova přes webové stránky závodu.
Oblast Orlických hor byla k závodu původně vybrána kvůli sněhovým podmínkám, nadmořské výšce a profilu trati. Kratší z tratí je čtyřetapová, ta delší pětietapová a obě spojuje povinnost jednoho bivaku - přenocování na sněhu. Dlouhá trať je zároveň i Mistrovstvím ČR v LONGu, nejdelším závodem psích spřežení u nás a jedním z nejtěžších závodů v celé Evropě. Závod je extrémní i svým převýšením - spřežení během něj musí nastoupat více jak 7500 výškových metrů.
Šediváčkův long patří do čtyř závodů psích spřežení o titul ULTIMATE SLEDDOG CHALLENGE. Další tři se konají v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Pořadatelé závodu ho popisují především jako „oslavu lidského a psího souznění, kamarádství a v neposlední řadě nádherné ač drsné přírody zasněžených Orlických hor“. Ojedinělý zážitek přináší nejen závodníkům, ale i divákům.
Své jméno závod nese po smutné události doprovázející jeho vznik. Pokusný ročník se konal v únoru 1997. Ještě před jeho startem ale jednomu z pořadatelů utekli dva psi a jeden z nich - sibiřský husky jménem Šedivák - byl zastřelen u vzdálené vesnice místním obyvatelem. Závod byl následující den i tak odstartován. Na památku této události byl ale přejmenován na Šediváčkův long.
Postupem času se z tohoto malého lokálního závodu stal celoevropský a jeho věhlas mezi zahraničními mushery i nadále roste. Dnes patří mezi ty nejdelší, nejobtížnější a nejznámější závody psích spřežení na dlouhé vzdálenosti. Také jde o jediný LONG u nás. Krom něj se tu pořádá i několik MID závodů, tedy závodů na střední vzdálenost (30-90 km) a nejpočetnější jsou závody SPRINT (8-25 km).
Jestli vás Šediváčkův long zaujal a letos jste ho prošvihli, můžete si počkat alespoň na profesionální filmový dokument, který se zpracovává z každého ročníku, nebo se podívat na některý z ročníků minulých. Seznam všech závodů konajících se u nás pak najdete na stránkách České asociace sleddog sportů.
Pro svého oblíbeného českého mushera pak můžete hlasovat v soutěži Kynolog roku, kde mají svoji kategorii. Třeba i pro Lukáše Klímu, který se v Šediváčkově longu umístil na skvělém druhém místě, nebo mistra ČR Martina Vrtěla, kterého jsem vám před třemi lety představila v rozhovoru o psím spřežení.
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
