Konfliktní chování psů je přirozené, musíte se je naučit zvládnout
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně stejně jako člověk.
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně stejně jako člověk. Měla jsem na toto téma tak zajímavý rozhovor s odborníkem Ing. Martinem Kvášem, že by byla škoda se s vámi nepodělit alespoň o několik jeho stěžejních myšlenek.
Cílem teritoriálního chování je nejen obrana území, životního prostoru, proti vnějšímu nepříteli, ale zejména střežení zdrojů potravy v něm, které jsou nutné pro přežití smečky. Jeho nejznámějším projevem je značkování při vycházkách, hrabání po vykonání potřeby nebo štěkání za plotem. U drtivé většiny psů dnes toto chování nemá praktický význam. Je ale jedním z důvodů, proč člověk psa domestikoval. V mnoha případech se můžeme setkat s jeho výhodami, které lidé využívají, pokud výchovu psa zvládnou. Mnoho chovatelů spoléhá na to, že pes ubrání jejich majetek. Důvodem, proč psi hlídají naše domy, zahrady nebo auta, je jejich snaha chránit území, které považují za své, respektive za území smečky. Když na „jejich“ zahradu pronikne kdokoliv cizí, mají nezvladatelnou potřebu začít to nějak řešit. Záleží na povaze a výchově psa, co nebo koho na vašem trávníku považuje za vetřelce a jakým způsobem se ho pokusí zahnat. Důležité je, že většina psů má velmi dobře zafixované hranice svého teritoria. Majitelé často vědí, že útok psa skončí třeba na prahu, u branky, u chodníku… Zkrátka u více či méně viditelné hranice. Existuje několik pozorování, která potvrzují, že ke člověku, kterého pes vyhnal ze svého prostoru, je za jeho hranicemi lhostejný. Stejně tak například pánovu tašku, kterou pes na svém území brání proti všem, nechá mimo své teritorium naprosto bez povšimnutí (nemá-li zvládnutý patřičný výcvik).
Neopodstatněné není ani žárlení psa, můžeme-li tak tento druh reakcí nazývat. V případě psů jde prostě o projev sociálního chování založeného na hájení společenského postavení. Není žádnou novinkou, že postavení psa ve smečce určuje jeho vztah k alfa jedinci. Pes se tudíž snaží tento vztah maximálně posílit. Snaží se být alfě co nejblíž, neustále vyhledává kontakt s ní a tím zlepšuje své postavení vůči ostatním členům smečky. Někteří autoři tvrdí, a zdá se to být pravdou, že si tím pes opět zajišťuje lepší přístup ke zdrojům: k jídlu, vodě, pohodlnějšímu místu na spaní... Označení „žárlení“ je asi nejvhodnější, protože v lidské společnosti označuje jednání s podobnými příčinami, ale není to úplně totéž. Pochopitelně – nelze plně směšovat zákonitosti lidského a psího světa. Hlavní rozdíl mezi lidským a psím žárlením je ten, že lidé jsou schopni žárlit i na základě svých představ. Tohle pejsci neumí, protože nemají druhou signální soustavu, čili nejsou schopni uvažovat v pojmech. Vždy reagují jen na konkrétní podněty. Takže když pán stráví noc někde jinde a přijde domů v kalhotách obalených dlouhými světlými chlupy, jeho buldočka rozhodně nenapadne, že ho někde zrazoval s kokršpanělem ;)
Kočky jsou svérázní a samostatní domácí mazlíčci a jejich chování se některým lidem může zdát nepochopitelné. Kočky ale k těmto podivným zvykům mají své důvody a často se jedná o způsob komunikace. Víte, co se vám kočka snaží říct?
Trápí vašeho pejska problémy se zažíváním? Nebojte se, nejste v tom sami! Zažívací a střevní potíže jsou jedněmi z nejčastějších důvodů návštěv ordinace veterináře. Nepříjemné symptomy jako průjem, zvracení nebo nadměrná plynatost mohou být způsobeny...
Ať už doma chováte psa, nebo kočku, určitě se potýkáte s nekonečným uklízením chlupů. Výměna srsti je však přirozenou součástí zdravého života našich domácích mazlíčků. Pokud ale budeme o zdraví srsti svých mazlíčků důsledně pečovat, můžeme omezit...
Psi jsou obecně známí svou radostí z jídla a nekonečným apetitem. Pro psí páníčky je proto překvapením, pokud pes nejeví zájem o svou plnou misku dobrot. Nechutenství a ztráta chuti k jídlu mohou mít více příčin, v článku se podíváme na čtyři...
Mokré, nebo suché krmivo? Většinu majitelů psů nejspíš ze všeho nejdříve napadne otázka, zda je lepší svého mazlíčka krmit granulemi, nebo dát přednost masovým konzervám. Zeptali jsme se proto Martina Kváše, našeho odborníka na výživu, kterému krmivu...
Přinesli jste si domů malé štěňátko? Pro jeho roztomilost byste mu odpustili snad cokoliv, i nějakou tu loužičku na podlaze. Nic ale netrvá věčně, a proto je třeba co nejdříve začít s výcvikem. Jedním z prvních úkolů, je právě naučit nové štěně na...
Kočky svá onemocnění rády skrývají, tento instinkt v sobě mají hluboko zabudovaný. Ve volné přírodě jim skrývání slabosti poskytovalo ochranu před nepřáteli. V domácnosti to ale může být na škodu a může to znamenat, že jejich problém nikdo včas...
Socializace psů je často zmiňovaná jako velmi důležitá součást výcviku. Proč tomu tak je a co vše obnáší, nám pomohly objasnit naše ambasadorky a zkušené chovatelky Bára Holodňák Bláhová a Jaromíra Sojková.
Každý, kdo bydlí u své kočky, velmi dobře ví, že kočky jsou nejen jedny z nejmlsnějších stvoření, ale také přirozeně málo pijí. Možná už méně lidí ví, že by každá kočka měla denně vypít přibližně 50 ml tekutin na 1 kg své hmotnosti. Polévky jsou...
Potravinové alergie se týkají všech a bohužel ani naši čtyřnozí parťáci nejsou výjimkou. Nesnášenlivost na některou složku v krmení se může projevit i v průběhu života. Nejvhodnější řešení představuje hypoalergenní krmivo, které vašemu pejskovi dodá...
Dali jste si před koncem loňského roku předsevzetí a stále se vám nepodařilo začít, nebo jen cítíte, že se zimní období podepsalo na vaší fyzické kondici? Máme pro vás dobrou zprávu! I jaro může být obdobím nových začátků. Vykročte do něj správným...
Milovníci psů by většinou pro svého čtyřnohého parťáka udělali první poslední. Sdílí s nimi téměř vše, včetně svého domova (a často i postele). Jsou ale věci, které se psem není dobré sdílet, jedná se především o naše oblíbená jídla. Mnohé potraviny,...