Cestování se psem po městě je pro mnoho pejskařů stresující představa. Jedním z důvodů může být i obava z jízdy po eskalátorech. Pokud není pejsek navyklý odmala, může s tím mít v dospělém věku problémy. I v případě, že to váš pejsek zvládá na jedničku, je potřeba dbát na opatrnost.
Při pohybu po městě, ať už v městské hromadné dopravě, nebo v obchodních domech, kam už dnes mají pejsci běžně přístup, se většina psů s eskalátory nevyhnutelně setká. Překonání eskalátorů, stejně jako jakékoli jiné pro naše čtyřnohé psí parťáky nepřirozené překážky, může být ale často problém. Přesto eskalátor představuje pro pejska překážku, kterou se může naučit překonat. Je ovšem potřeba ho nejprve postupně navyknout. Pohyb po eskalátorech pak bude bezpečný a nebude jeho ani vás stresovat.
Pokud máte malé štěně, které chcete už odmala zvykat na městské prostředí a cestování, nevyhnete se asi ani jezdícím schodům. Zvažte ale nejprve, jestli pejsek není ještě příliš malý, aby to pro něj nebylo nebezpečné nebo si zbytečně nezpůsobil blok na celý život. Malé štěně je vždycky možné vzít do náručí nebo do psí tašky. Výhodou toho je, že se tak seznámí s hlukem, který eskalátor vydává, aniž by byl přímo konfrontovaný s nástupem a výstupem z jezdících schodů.
Jakmile pejsek zvládá základní povely a chůzi na vodítku, je ten správný čas vyrazit na nácvik. Nejprve je třeba vybrat méně hlučné a kratší jezdící schody, na kterých nehrozí žádné zranění a které nejsou příliš rušné. Než se pustíte do samotného procvičování jízdy, zkontrolujte, že má pejsek správně utažený obojek. Nahánět zvíře po nádražním vestibulu je zkušenost, kterou si, věřte mi, raději ušetříte :). Zvolte i takové vodítko, které pejskovi umožní volný pohyb u vaší nohy, ale zároveň mu nedovolí utéct od vás pryč.
S eskalátory seznamujte pejska postupně. Zamiřte směrem k jezdícím schodům, ale nikam nespěchejte. Pes nemusí jít přímo u nohy, nechte ho zvolit si vlastní tempo. Jakmile pes schody zbystří a začne zpomalovat, začněte ho motivovat pamlsky. Udělejte ještě krok dva a pak celou akci opakujte několikrát od začátku. Proložte to pár základními povely a odměňujte. Psa ke vstupu na schody nenuťte a dejte mu potřebný čas, aby se s prostředím eskalátorů seznámil.
Na eskalátory nastupte až ve chvíli, kdy se pes nebojí přiblížit. Na schody nastupujte současně spolu se psem. Může se stát, že se pejsek na poslední chvíli zastaví. V takovém případě je lepší opakovat celý nástupní rituál od začátku. Jakmile se nástup podaří a na eskalátorech jste vy i váš pes :), hned jej pochvalte a odměňte. Nebojte se to trochu přehnat. Pejsek si potřebuje zafixovat, že se s tím vším pojí i pozitivní zážitek a páníčkova radost.
Když už pes jízdu po eskalátorech zvládá, můžete mu dát povel sedni. Dávejte pozor nejen na ocas, aby se chlupy nedostaly mezi schody, ale na celé tlapky a drápky. Při výstupu také pejskovi trochu povolte vodítko. Jakmile se přiblíží poslední schody, můj psí chlupáč doslova vypálí a mohl by si zbytečně poranit krk, kdybych jej držela příliš na krátko. Ačkoli většina pejsků zvládá výstup z eskalátorů o mnoho elegantněji, není na škodu na to myslet :).
Na závěr jen pár osobních tipů. Připravte si opravdu hodně pamlsků. Trénujte raději ve dvou, poproste třeba někoho z přátel, ideálně také pejskaře. Rezervujte si na to více času. Jsou pejsci, kteří s tím nebudou mít vůbec problém a stihnete to cestou na vlak za babičkou. Jiní ale budou potřebovat více času, aby se v klidu oťukali. Pokud zvládnou eskalátory, zvládnou už pak téměř všechno :).
Jak probíhala vaše první jízda s pejskem po eskalátorech? Zvládá to bez větších obtíží, nebo raději volíte schody? Máte nějaké osvědčené tipy, o které byste se chtěli podělit?
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...