Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.
Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.
1) S malým psem je to jako vždy snazší. Některé aerolinky vás s ním pustí i na palubu, je-li uzavřený v přepravce nebo jiné schráně s pevným nepropustným dnem. Musí se ovšem vejít do váhového limitu, který se pohybuje okolo 10 kg, a to i s bedýnkou. Ta po celou dobu letu zůstane pod sedadlem. (Tak mě napadá, že bych raději zavolala konkrétní aerolince a zeptala se na výšku prostoru pod sedadlem, aby se mi tam ta schrána vešla, jeden nikdy neví…) Do každého letadla smí nastoupit pouze jedno zvíře, proto je nezbytné rezervovat mu místo předem. Rozhodně nespoléhejte na to, že všechno nakonec nějak dopadne.
2) Když vám aerolinka nedovolí cestovat se psem jako s příručním zavazadlem, musíte ho přepravovat jako spoluzavazadlo. Čili poletí s vámi, ale v nákladovém prostoru. Pochopitelně opět uzavřený ve schráně. Ta musí odpovídat mezinárodním pravidlům podle IATA, tzn. pevné stěny a dno (obvykle plastové), kovová dvířka s jednoduchým a spolehlivým zavíráním, úchyty pro bezpečnostní pásy a pro misku. Většinou stačí jen miska na vodu (pes v letadle určitě nestráví víc jak den), ale někdy je vyžadována také miska na krmivo. Letušky mají během letu do podpalubí přístup, takže nervózního psa mohou uklidnit třeba drobným pamlskem. Je vhodné vystlat dno schrány něčím savým, třeba papírovou plenou, ať pes v nejhorším případě neťapká v louži.
3) Další možností je přemístit psa jako kargo a využít služeb přepravních společností, které se specializují jen na transport zvířat a věcí, nikoli lidí. Sice nemáte své zvíře u sebe, ale o komfort ho to nepřipraví. Přepravci za vás totiž obvykle zařídí vše, co je v jejich moci, a se vším poradí, mají totiž bohaté zkušenosti.
Vždy si ale předem zjistěte, co přesně vám nabízí a umožňuje společnost, se kterou se chystáte vzlétnout. Existují nejen váhové, ale i věkové limity pro přepravu zvířat. Takže pokud například posíláte papírová štěňata chovateli na druhém konci světa, ujistěte se, že jsou na letání dost stará. Většina společností nepřepravuje příliš mladá zvířata, spodní věková hranice může být i 10 měsíců. Některé neumožňují přepravu psa vůbec. A pokud ano, jejich služby se pochopitelně liší i cenově. První dvě možnosti přepravy se v případě Evropy pohybují řádově v desítkách eur, třetí pak ve stovkách eur. Samozřejmě si také ověřte, zda splňujete všechny požadavky, které daná země klade na zvířata překračující její hranice. Abyste pak kvůli zapomenutému očkování, nedoložené veterinární zprávě, přílišnému mládí zvířete apod. nestrávili dovolenou doma nebo nepořádali výstavu v terminálu letiště. S konkrétními pravidly přepravy zvířat do dané země vám poradí na příslušném velvyslanectví, na letišti nebo na veterinární správě.
Zeptala jsem se za vás kamaráda Jakuba, který byl se svým psem před měsícem v Portugalsku:
„Letěli jsme do Lisabonu s TAP. Pro psa to bylo za 70 eur jedním směrem. Proces je celkem jednoduchý. Až na drobné výjimky stejný, jako kdyby cestující chtěl přikoupit další zavazadlo na palubu. Nejdřív si zabukuje letenky, zavolá na číslo vybrané aerolinky, nahlásí, že by rád letěl se psem na palubě a někdo ho jistě informuje, jestli ještě mají místo, nebo jestli už je kapacita naplněná zvířaty lidí, kteří si let s nimi rezervovali dřív. Taky poradí, jak těžký může pes být (včetně přepravní tašky) a jaké rozměry by zavazadlo mělo mít, aby se vešlo na palubu. Na placení dojde při příchodu na letiště. Odbavení zavazadel probíhá stejně jako v případě jakýchkoli jiných příručních zavazadel. Rozhodně nedoporučuju posílat pejska přes laserový skener, lepší je vzít ho z tašky do náručí a přenést. Jo a hlavní je dopřát mu před odletem vydatnou procházku!“
Máte taky zkušenosti s leteckou dopravou zvířat? Poraďte mně a čtenářům, jakou společnost si vybrat, abychom byli spokojení jak my, tak pes.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...