Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Psí množírny už celkem v povědomí lidí jsou, o těch kočičích se ale zas tolik nemluví. Dokud však bude poptávka po “značkových” kočkách za malý peníz, množírny budou dále prosperovat. Víte, co vše riskujete, když si pořídíte takzvané čistokrevné koťátko bez papírů?
Ve zprávách jste si jistě už někdy všimli reportáže o psích množírnách, v jakých podmínkách tu psi často žijí a jak jsou pejsci odtud psychicky i fyzicky poznamenaní. U těch kočičích to bývá stejné. Kočka ale není hlučná, nemusí se venčit, je zavřená v pokoji, a proto je složitější na kočičí množírnu přijít.
Kočky tu často žijí ve špíně, bez kvalitní stravy či kontaktu s člověkem. Mohou být i zavřené v klecích. A teď si představte, když si koupíte koťátko z takových podmínek. Kočička nebude socializovaná, nebude zvyklá na člověka a nebude vyhledávat jeho přítomnost, nebo se ho bude dokonce bát. Nebude mít ani hygienické návyky. Místo roztomilého přítulného koťátka tedy budete mít doma kočku, kterou sotva uvidíte, při pokusu o kontakt na vás třeba i zaútočí a místo na kočičí záchodek bude vykonávat potřebu, kde se jí zamane, především na gauč, postel a podobně. V depozitu jsem se s takovými koťaty už setkala a můžu vám říct, že dohnat socializaci u kočky je složitější než u psa a často už to ani nejde. Taková kočka pak bude šťastná leda někde na statku jako myšilovka, kde si jí člověk nebude všímat.
A to jde pouze o nejběžnější problémy. Pokud si pořídíte kočku z množírny, nemůžete si být jisti, že je zvířátko zdravé, správně naočkované a odčervené. Nevíte, jestli v sobě nemá FIP - virové onemocnění, které může propuknout až po několika měsících, nebo jinou zákeřnou nemoc, která se u nečistokrevných koček vyskytuje.
Neházejme ale všechny množírny do jednoho pytle. Existují i takové, které o kočky pečují dobře a nic jim tam nechybí. I přesto ale není nákup kotěte bez rizika. Zaprvé jde často o nečistokrevné kočky, které dané plemeno jen připomínají, zadruhé i kdyby tomu tak nebylo, průkaz původu má svůj důvod.
Lidé si plemeno vybírají nejen podle vzhledu, ale i podle jeho předpokládaného charakteru. Britky třeba bývají klidné, vyrovnané a dobře vycházejí s dětmi. Siamky a orientálky jsou velice sociální zvířata vyžadující hodně pozornosti, balinesky jsou zase velmi inteligentní, živé a hravé. Průkaz původu vám zajišťuje nejen to, že je kočka bez genetických vad a mutací, ale že i povaha kočičky odpovídá danému plemenu.
V množírnách nebudou brát ohled na dostatečný genofond, klidně celou svou populaci založí na dvou jedincích, nechají mezi sebou množit sourozence nebo rodiče s dětmi. Při takové praxi ale může už po pár generacích dojít k mutacím. Vlastnosti jako barva a délka srsti, stavba těla, ale i mnoho dalšího je podmíněno geneticky. Při špatném množení pak koťata budou v nejlepším případě mít jen kosmetické vady, častěji ale půjde o problémy odrážející se na jejich zdraví, třeba špatně vyvinuté orgány.
Množírny jsou výdělečný byznys
Stačí si pořídit dvě kočky a bez vynaložení většího úsilí se jim narodí několik koťat, za které dostanou až desítky tisíc. Když čistokrevné kotě s průkazem původu může stát až dvacet tisíc, vezměte si, kolik může množírna chtít za jedno údajně čistokrevné kotě bez průkazu původu.
Pokud tedy toužíte po nějakém konkrétním plemeni, pořiďte si každopádně kočku z chovatelské stanice. Já mám u psů i koček favority, vysněná plemena. Díky lidské nezodpovědnosti je ale tolik opuštěných zvířat, že jsem vždy vybírala z těch bezprizorních.
Samozřejmě také u útulkových, pouličních nebo vesnických koček nemáte zaručené zdraví nebo povahu. Výhoda ale je, že tyto kočky mívají velký genofond, nemnoží se pár jedinců mezi sebou, a proto také bývají zdravé. I když musíte počítat, že nemoci jako FIP se u nich objevují častěji. U těchto koček s tím ale počítáte a riziko vám vynahrazuje fakt, že pomáháte (někdy i zachraňujete život) živé bytosti.
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.