Novela veterinárního zákona platná od 1. listopadu upravuje mimo jiné opatření ve vztahu k útulkům pro zvířata. Cílem je usnadnit kontroly zařízení, omezit existenci problémových chovů (množíren a hromadíren) a zlepšit tak postavení zvířat. Ve výsledku ale může dojít k zániku desítek spolků.
Novela veterinárního zákona nově ukládá povinnost zažádat místně příslušnou krajskou veterinární správu o zaregistrování útulku i oznámení chovu. Co to v praxi znamená? Mělo by to přispět k eliminaci velkých množíren a hromadíren (doposud měli oznamovací povinnost pouze chovatelé psů, kteří podnikali na základě živnostenského oprávnění).
Dojde tedy k většímu přehledu o chovech, kde se nachází větší počet psů a kde může docházet k jejich množení nebo nevhodné péči. Množení to ovšem zcela nezastaví - k vyhnutí se podmínkám pro chov stačí mít méně než 5 fen starších jednoho roku. Za neoznámení chovu navíc hrozí jen sankce, Státní veterinární správa nemůže chov zrušit. Jaké další důsledky bude novela mít?
Povinnost požádat příslušnou Krajskou veterinární správu o registraci má jakékoli zařízení starající se o toulavá a opuštěná zvířata, tedy i spolky. Veterinární zákon totiž nově definoval útulek jako “zařízení, které poskytuje dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům.“ (§ 3 odst. 1 písm. kk). Registrované útulky pak budou automaticky zařazeny do systému kontrol Státní veterinární správy. Měla by se tak zajistit lepší kontrola péče v těchto zařízeních (doteď totiž veterinární správa o útulku ani nemusela vědět, nemohla tedy ani kontrolovat jeho činnost).
Dnes je většina zařízení provozováno právě jako spolek - azyly, dočasky a depozita. Splnit ale zákonné podmínky pro útulek je (nejen) finančně náročné, proto mnoho těchto zařízení bude muset svou činnost ukončit.
Spousta spolků dnes funguje na bázi depozit - zvířata mají u sebe v bytě nebo domě. Před zahájením provozu útulku teď bude muset být na zařízení vystaven závazný posudek Státní veterinární správy, který bude sloužit jako podklad ve stavebním řízení k odhlášení stavby a vydání kolaudačního souhlasu. Zřídit splňující prostory je ale finančně i prostorově velmi nákladné (kotce, samostatná místnost na přípravu jídla, sklad atp.).
Součástí žádosti o registraci musí být i osvědčení o způsobilosti, tedy absolvování specializované odborné průpravy organizovanou vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny a ukončenou závěrečnou zkouškou. V praxi to znamená, že v útulku bude muset působit veterinář, veterinární ošetřovatel či minimálně člověk se složenou zkouškou z kurzu organizovaného veterinární fakultou.
Upravují se i pravidla, za jakým účelem je možné pořádat finanční sbírku. Třeba na samotný provoz spolku už to nepůjde. Vždy musí mít sbírka konkrétní účel - např. operace konkrétního zvířete. Obecná peněžní podpora nebude dále možná.
Na jednu stranu evidence útulků pomůže lépe kontrolovat jejich stav a nutnost odbornosti je také na místě. Je fakt, že existují spolky, které svou neodbornou péčí zvířatům mnohdy spíše uškodí. Tato novela zákona odsoudí k záhubě ale i spolky fungující, které na statut útulku nedosáhnou, ačkoli je v nich o zvířata mnohdy pečováno lépe než v útulku (domácí prostředí, bližší kontakt s člověkem, dohled 24 hod. apod.). Otázka je, kam tedy teď budou obce, které neprovozují vlastní útulek, nalezená či zabavená zvířata předávat, pokud jimi smluvený spolek skončí. Nebo kam se umístí ty stovky či tisíce psů a koček ze zaniklých spolků, když už teď jsou kapacity nedostačující?
Co si o novele zákona myslíte vy? Pomůže to postavení zvířat, nebo spíše uškodí?
Samozřejmě se tu nebudeme bavit o tom, jak psa naučit plavací techniku. Půjde nám o to, jak psa na vodu zvyknout a z plavání mu udělat pozitivní zážitek. Ne každý z nich totiž vodě důvěřuje, někteří se jí i bojí. Víte, jak ostýchavost k vodě překonat?
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Někteří psi nesou nový lidský přírůstek do rodiny těžce. Minule jsme si ukázali, jak je na tuto situaci připravit ještě před příchodem miminka domů a dnes se podíváme na samotné seznamování.
Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a...
O tom, že nemáte v letních dnech nechávat zavřeného psa v autě, nebo jak přehřátí kočky a psa předcházet, už jsem psala. Prevenci tedy už máme v malíku. Je ale také třeba vědět, jak přehřátí zvířete poznat a co v takovém případě dělat.
Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Co si budeme povídat, kočky jsou prostě jiné. Od nepaměti jsou opředeny tajemstvím a záhadami. Většina z nich se chová, jako by byla pánem světa a člověka ani nepotřebovala. Čím to je, zajímalo i pár genetiků.
Vybrat to správné krmivo právě pro vaši kočku může být pěkný oříšek. Aby se jeden ve složení vyznal... Proto se dnes podíváme, na co se zaměřit, co ve složení hledat a čemu se raději vyhnout.
Pokud přemýšlíte o tom, že byste se svým čtyřnohým parťákem rádi pustili do canisterapie, ale nevíte, jestli byste to zvládli, zde najdete stručný přehled toho, jaké vlastnosti by pes měl mít a co všechno by měl umět.
Dermatologické problémy jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěv veteriny. Často na ně trpí i kočky. Kožní problém se může objevit hned z několika příčin a nemusíme si ho u kočky ihned povšimnout. Třeba i proto, kolik času kočky věnují úpravě svého...
Toxokaróza je nejčastější vnitřní parazitózou psů a koček. Pokud chceme udržet své mazlíčky i sebe v bezpečí, je třeba pravidelného odčervování. Víte, co za touto nemocí stojí a jak se přenáší?
O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.
