Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Ať už má pes srst dlouhou nebo krátkou, hrubou nebo kudrnatou, starat se o ni musíme. Víte, jaký typ hřebenu nebo kartáče se hodí pro kožich právě toho vašeho parťáka? Výběr správného náčiní a přístupu k péči o srst je důležitá, abychom neporušili její strukturu a správnou funkci.
Psi se v náročnosti péče o srst značně liší. Od těch skoro bezúdržbových až po ty s velmi náročnou péčí. Zvláště pak, pokud se chcete účastnit výstav. Toto hledisko byste měli zohlednit ještě před pořízením pejska. Budete chtít utrácet za pravidelné návštěvy psích salonů? Kolik času budete chtít péči o srst věnovat? Pojďme se blíže podívat alespoň okrajově na jednotlivé typy srsti a jak se o ně starat:
Hrubosrstá plemena
Pejsky s hrubou srstí je třeba pravidelně a často česat a kartáčovat, jinak by jim srst zplstnatěla. Nejlepší je kožich nejdříve rozčesat kovovým hřebenem a následně vykartáčovat. Nejlépe vám poslouží kartáč s dlouhými štětinami. Asi od čtvrtého měsíce věku se většina hrubosrstých plemen trimuje. To znamená, že se jim vytrhává odumřelá srst, která by sama nevypadla. Správné trimování chce trochu zručnosti a cviku. Pokud byste totiž nevytrhli celý chlup i s kořínkem, psa tyto pozůstatky mrtvé srsti v kůži svědí a mohou se i zanítit.
Dlouhosrstá plemena
Dlouhou srst bychom měli nejdříve vyčesat řídkým hřebenem, než ji vykartáčujeme kartáčem s dlouhými štětinami. Ty by měly být tak dlouhé, aby srstí pronikly až na kůži. Na česání srsti pod bradou a za ušima se nejlépe hodí hustý hřeben. Pokud má váš pes srst opravdu hustou, můžete použít i drátěný kartáč s ohnutými drátky. Nezapomínejte svého parťáka vyčesávat častěji v době línání, aby se nezačaly objevovat zplstnatělé cucky srsti, pod kterými se rád tvoří ekzém. Pokud už se chuchvalce v kožichu objeví, je třeba je vystříhat, pokud se vám je už nepovede rozčesat.
Plemena s kudrnatou srstí
Kudrnatá srst má tu výhodu, že téměř nelíná. To ovšem neznamená, že nepotřebuje žádnou péči - naopak. Je třeba ji pravidelně stříhat, častěji koupat a pravidelně vyčesávat. Vyvarujte se tvrdým kartáčům, ty by mohly srst poškodit nebo vytrhávat. Na úpravu kudrnaté srsti se lépe hodí kartáče s měkkými štětinami nebo ne příliš husté kovové hřebeny.
Plemena s hladkou srstí
Hladká srst si vyžaduje asi nejméně péče. Bohatě postačí ji jednou za týden vyčesat gumovým hřebenem nebo použít vyčesávací rukavici. Můžete použít i kartáč s krátkými přírodními štětinami. Pokud pak srst vytřete vlhkým hadříkem, setřete z ní prach a lupy. Jelenicový hadřík zas srsti dodá lesk.
Plemena s hedvábnou srstí
Hedvábná srst je velmi náchylná k zacuchávání. Po procházkách je také třeba zkontrolovat místa za ušima, na nohou a ve slabinách, jestli se v ní nezachytily bodláky nebo jiné nečistoty. Ty se nejlépe odstraní řídkým hřebenem. Pejsky s tímto typem srsti češeme jemnějším hřebenem a následně kartáčujeme jemným kartáčem.
Speciální typy srsti
Dále existují i speciální druhy srsti, jako je třeba dredovitá, provazovitá srst. Zástupcem takového plemene je například komondor. Toho sice není třeba rozčesávat, jeho srst se ale musí promašťovat a splétat, aby nedošlo k narušení provazců. A nemyslete si, i o srst naháčů je třeba se starat pravidelným a jemným vyčesáváním. Navíc se jejich kůže musí chránit před sluníčkem a zimou.
Užívá si váš pes česání? Ten můj s ním ze začátku moc trpělivosti neměl. Teď už ale většinou poslušně drží a vypadá to, že si kartáčování i užívá.
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.