I zvířata mají duši
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Samozřejmě se tu nebudeme bavit o tom, jak psa naučit plavací techniku. Půjde nám o to, jak psa na vodu zvyknout a z plavání mu udělat pozitivní zážitek. Ne každý z nich totiž vodě důvěřuje, někteří se jí i bojí. Víte, jak ostýchavost k vodě překonat?
Můj pesan vodě nijak neholduje. Přesněji řečeno z ní měl hrůzu. Jeho první zážitek s plaváním byl totiž takový, že z asi metr vysokého svahu skočil do rybníka v domnění, že jde o louku (hladina byla porostlá řasou natolik, že to tak opravdu vypadalo). Sice děláme pokroky, loni už do vody i sám vlezl (sice asi jen proto, aby mě utopil - doplaval totiž ke mně a snažil se mi vylézt až na hlavu - ale i to se počítá :-)), nicméně pořád s vodou není kamarád, a tak moje práce nekončí.
Někteří ze psů s vodou žádný problém nemají a nemusejí se ani nic učit. Jsou prostě ve vodě jako doma. Jiní do ní vlezou, jen když musí, a někteří by do ní nevlezli, ani kdyby šlo o život. Samozřejmě, že si plavání nemusí oblíbit každý pes, stejně jako třeba aportování míčku. Jejich nelibost k plavání ale může vycházet i ze zmíněné nedůvěry nebo špatné zkušenosti. A pro takové případy jsem pro vás připravila pár tipů, jak na to, aby pro psa bylo koupání radostným zážitkem.
Vstup do vody by měl být vždy dobrovolný. Nikdy do ní psa neházejte nebo netahejte. Právě tak by mohla vzniknout ta špatná zkušenost, kvůli které se bude vody bát. Buďte trpěliví a smiřte se s tím, že do vody pes poprvé vůbec nevleze. A třeba ani podruhé či potřetí.
Nejdříve psa s vodou seznamte třeba v dětském bazénku nebo někde na mělčině. Když přejdete k větší vodě, třeba jezeru nebo rybníku, zvolte takové místo, kde je pozvolný přístup do vody a pejsek bude moci jednoduše jak do vody, tak z ní. Vyhněte se zatím řekám, kde by pes silnější proud nemusel zvládnout. Ne každý je stejně zdatný plavec a vy zatím nevíte, jak na tom právě ten váš je.
Každý pokrok odměňujte, ať už pamlskem, pochvalou, nebo pohlazením. Pokud pes od vody naopak couvá, nelitujte ho. Tím mu jen potvrdíte, že se bojí oprávněně. Prostě jeho rozhodnutí akceptujte a dál to neřešte.
Pejska můžete do vody zkusit i nalákat, třeba aportem nebo oblíbenou hračkou. Zprvu házejte aport ke břehu nebo na mělčinu a postupně začněte házet více do hloubky. Někomu se osvědčila i “piškotová cestička” od mělčiny do hloubky.
Jiný pes, který má vodu rád a nebojí se jí, vám v učení může pomoci. Když ten váš uvidí, jak ve vodě řádí jiní psi a jak si to užívají, může ho to popostrčit kupředu.
Jak je na tom váš pes? Je jedním z těch vodních řádilů, kteří by vydrželi skákat do vody celý den, nebo máte stejně jako já doma psího odpůrce? A máte nějaké další rady, jak pejskovi k vodě vybudovat kladný vztah?
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...