Samozřejmě se tu nebudeme bavit o tom, jak psa naučit plavací techniku. Půjde nám o to, jak psa na vodu zvyknout a z plavání mu udělat pozitivní zážitek. Ne každý z nich totiž vodě důvěřuje, někteří se jí i bojí. Víte, jak ostýchavost k vodě překonat?
Můj pesan vodě nijak neholduje. Přesněji řečeno z ní měl hrůzu. Jeho první zážitek s plaváním byl totiž takový, že z asi metr vysokého svahu skočil do rybníka v domnění, že jde o louku (hladina byla porostlá řasou natolik, že to tak opravdu vypadalo). Sice děláme pokroky, loni už do vody i sám vlezl (sice asi jen proto, aby mě utopil - doplaval totiž ke mně a snažil se mi vylézt až na hlavu - ale i to se počítá :-)), nicméně pořád s vodou není kamarád, a tak moje práce nekončí.
Někteří ze psů s vodou žádný problém nemají a nemusejí se ani nic učit. Jsou prostě ve vodě jako doma. Jiní do ní vlezou, jen když musí, a někteří by do ní nevlezli, ani kdyby šlo o život. Samozřejmě, že si plavání nemusí oblíbit každý pes, stejně jako třeba aportování míčku. Jejich nelibost k plavání ale může vycházet i ze zmíněné nedůvěry nebo špatné zkušenosti. A pro takové případy jsem pro vás připravila pár tipů, jak na to, aby pro psa bylo koupání radostným zážitkem.
Vstup do vody by měl být vždy dobrovolný. Nikdy do ní psa neházejte nebo netahejte. Právě tak by mohla vzniknout ta špatná zkušenost, kvůli které se bude vody bát. Buďte trpěliví a smiřte se s tím, že do vody pes poprvé vůbec nevleze. A třeba ani podruhé či potřetí.
Nejdříve psa s vodou seznamte třeba v dětském bazénku nebo někde na mělčině. Když přejdete k větší vodě, třeba jezeru nebo rybníku, zvolte takové místo, kde je pozvolný přístup do vody a pejsek bude moci jednoduše jak do vody, tak z ní. Vyhněte se zatím řekám, kde by pes silnější proud nemusel zvládnout. Ne každý je stejně zdatný plavec a vy zatím nevíte, jak na tom právě ten váš je.
Každý pokrok odměňujte, ať už pamlskem, pochvalou, nebo pohlazením. Pokud pes od vody naopak couvá, nelitujte ho. Tím mu jen potvrdíte, že se bojí oprávněně. Prostě jeho rozhodnutí akceptujte a dál to neřešte.
Pejska můžete do vody zkusit i nalákat, třeba aportem nebo oblíbenou hračkou. Zprvu házejte aport ke břehu nebo na mělčinu a postupně začněte házet více do hloubky. Někomu se osvědčila i “piškotová cestička” od mělčiny do hloubky.
Jiný pes, který má vodu rád a nebojí se jí, vám v učení může pomoci. Když ten váš uvidí, jak ve vodě řádí jiní psi a jak si to užívají, může ho to popostrčit kupředu.
Jak je na tom váš pes? Je jedním z těch vodních řádilů, kteří by vydrželi skákat do vody celý den, nebo máte stejně jako já doma psího odpůrce? A máte nějaké další rady, jak pejskovi k vodě vybudovat kladný vztah?
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.
Minule jsem vám vysvětlila, že alergie na srst jako taková neexistuje. Řekli jsme si o alergenech, o příznacích alergie a jak je to s hypoalergenními plemeny. Dneska vám poradím, jak se s alergií vypořádat, aniž byste se museli mazlíka zbavovat....
Věděli jste, že pojem “alergie na srst” je vlastně nesmyslný? Alergenem totiž nejsou samotné chlupy. Na co přesně má tedy člověk alergii, pokud je alergický na psy nebo kočky a musí se hned zvířete zbavovat, pokud u něj taková alergie vznikne? A...
O tom, jak cítí bolest psi a jak ji (ne)projevují, už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak je to s kočkami. U nich totiž není mnohdy jednoduché bolest vůbec zpozorovat. Pro jejich zdraví a pohodu je ale včasné rozpoznání problému důležité.
Morčata patří k nejčastějším mazlíčkům, které rodiče pořizují dětem. Jsou totiž podstatně méně náročná na péči než kočka či pes. Mezi hlodavci zase vynikají svojí společenskostí, mazlivostí a bezproblémovostí. Velkou výhodou také je, že na rozdíl od...
