Přinesli jste si domů malé štěňátko? Pro jeho roztomilost byste mu odpustili snad cokoliv, i nějakou tu loužičku na podlaze. Nic ale netrvá věčně, a proto je třeba co nejdříve začít s výcvikem. Jedním z prvních úkolů, je právě naučit nové štěně na venčení. Jak na to, abyste to zvládli co nejrychleji a bez větších komplikací?
Pravidelnost a důslednost na prvním místě
Na začátku nemějte příliš velká očekávání a buďte trpěliví, se štěňaty je to trochu jako s opravdu malými dětmi a chvíli potrvá, než vše pochopí a budou opravdu čistotná.
To ale neznamená, že byste neměli být důslední. S nácvikem čistotného chování je dobré začít, jakmile si psa přinesete domů. Pejska byste měli ze začátku brát ven téměř pořád: po každém spaní, jezení i pití. Přestože se to může jevit jako časově velmi náročné, toto úsilí se vám vyplatí!
Podložka je užitečný pomocník
Ze začátku vám dobře poslouží speciální štěněcí plenky, díky kterým zabráníte tomu, abyste nacházeli loužičky po celém bytě. Pejsek se naučí vykonávat potřebu na jednom místě v době, kdy nejste doma nebo zrovna spíte. Ideální je podložku umístit blízko dveřím, kterými psa berete ven. Pokud ho budete brát pravidelně ven (jakmile se vrátíte domů, hned po probuzení), pes se naučí chodit ven a podložka bude opravdu jen přechodné řešení. Pejsek si časem navykne a bude sám u dveří dávat najevo, že potřebuje vyvenčit.
Chválit, netrestat
Za každou potřebu vykonanou venku je psa potřeba pořádně pochválit, pohladit a klidně i odměnit pamlskem. S pochvalami opravdu nešetřete a klidně i trochu přehánějte. Pejsek tak velmi rychle pochopí, že vykonání potřeby je správně a že to od něj čekáte.
Naopak základní pravidlo je psa nikdy netrestat. Nejčastější chybou je, když páneček máčí psí čumák do loužičky a zvíře trestají. Pokud jste u toho zrovna nebyli, pes nebude vědět, za co ho trestáte. Pokud ho nachytáte při činu, důrazně mu řekněte „Nesmíš!“. Nikdy ale nebuďte hrubí!
Každý pes je jiný
Jak dlouho trvá, než se pes naučí na venčení? Rozhodně nečekejte zázraky, pes se pravděpodobně nenaučí chodit ven za 14 dní ani za měsíc. Bude se to ale čím dál zlepšovat a zpravidla platí, že do 6. měsíce je možné psa naučit vykonávat veškerou potřebu venku. Samozřejmě se to ale může lišit podle toho, jak moc se psovi můžete věnovat a také podle jeho schopností. Čistotě se pes může naučit už ve třech měsících, ale také až v jednom roce.
Buďte proto trpěliví a uvidíte, že přijde den, kdy už nebudete muset po svém psovi nic uklízet!
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
