Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Itálii si pejskaři obecně dost chválí. Italové jsou na psy zvyklí a berou je s klidem, ale i tak se občas najdou domorodci, kterým vadí, asi jako všude. Proto je lepší brát psy na pláž s východem slunce a pak až večer. Beztak jim horko přes den nedělá dobře. Vodítko si s sebou noste všude tak jako tak, jeden nikdy neví. Vyplatí se zajít si do infocentra, kde vám poradí, jak to v daném městě se psem chodí. Může se totiž stát, že na jednu půlku pláže ho vzít můžete a na druhou už ne, aniž by vás varovala nějaká cedule.
Já dostala dobré reference na Gardské jezero (Lago di Garda, kousek od Verony). Pro psy je to tam příjemné, voda není slaná a nedráždí jim tlapky, takže nemusíte pořád sprchovat. Tedy pokud vůbec rádi plavou. Pokud ne, třeba vám pomůže video z řady Brit Training Tips – Zvykání na vodu. A pokud máte radši pohyb, stačí sbalit něco granulí a vyrazit třeba na výlet do hor. Severní pláže jezera jsou hodně hlídané a před dvěma roky zavedli například v Torbole úplný zákaz vstupu psů do vody i na promenádu u břehu během celého léta. Místní obyvatelé to tam docela sledují a neváhají zavolat i policii, když si všimnou, že někdo nedodržuje pravidla. Také můžete vsadit na malá, méně navštěvovaná městečka, jako je třeba Toscolano-Maderno. V těch zákazy ani hlídkující Italové nebývají.
Na jihu Itálie patří všechny pláže k hotelům. Třeba ve Vieste můžete se psem jen na veřejné pláže na krajích města. Pobřeží je tam dost členité a najdete tam i malé pláže, na které chodí spíš místní obyvatelé než turisti. Ale v Bibione na severu Itálie je přímo psí pláž. Bude ideální pro někoho, kdo vyhledává společnost spousty cizích psů. Nebo můžete zajet například do Villaggio San Francesco kousek od Caorle. Mají tam psí pláž Bi Dog Beach. Ve městě Malcesine je několik hotelů, které vás přivítají i se zvířaty – včetně pláží, na které se se psem smí. Doslechla jsem se ještě o pláži u hotelu Villa Erica v Grado, která je přístupná psům, a o příjemném prostředí hotelu Dolomiti v Castelrotto – prý tam jen velmi zřídka prší a v okolí je hodně možností pro výletování.
Jen se nenechte unést atmosférou a místo špaget nebo pizzy radši potěšte své psy nějakým zdravým pamlskem. Jestli máte také zkušenosti s dovolenou se psem v Itálii, podělte se námi o ně! Ať naše letošní výlety a dovolené stojí za to :)
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
