Pes, kterého historie a literatura zná jako Krásného Joea, pocházel z Meafordu v Ontariu. Jeho životní příběh se odehrál v 19. století, ale za srdce dokáže vzít dodnes. Ne nadarmo se stal inspirací pro knižní bestseller, který si celkem rychle našel téměř milion čtenářů.
Krásný Joe byl nejspíš křížencem bulteriéra a foxteriéra. U svého původního majitele v Meafordu si pes zažíval hotová muka. Jeho pán ho krutě fyzicky týral. Připravil ho dokonce o ocas i uši.
V roce 1890 zachránil zvíře před blízkou smrtí jistý Walter Moore. Když se o dva roky později celý příběh dozvěděla jeho sestra Margaret Marshall Saundersová, byla natolik dojatá, že se rozhodla napsat autobiografický román pojmenovaný Krásný Joe.
Psův bolestný osud přesunula v románovém podání do Maine a rodinu zachránců Moorových přejmenovala na Morissovi. Za svoji knihu publikovanou v roce 1894 získala rok předtím ocenění Humane Society. Úspěch potvrdil ale hlavně obrovský ohlas čtenářů – v roce 1900 byl rozprodán téměř milion kopií. V době, ve které neexistoval internet asi masivní reklama, šlo samozřejmě o nevídaný úspěch!
O knihu byl zájem nejen v USA, ale také v Kanadě a Velké Británii. V roce 1930 bylo rozprodáno už okolo 7 milionů výtisků po celém světě. Mimochodem jde historicky o první kanadskou knihu, která dosáhla hranice milionu prodaných kusů.
Tklivý příběh Krásného Joea tak dojímal miliony lidí. Demonstroval bezmoc a nevinnost týraných zvířat i nezištnou dobrotu jejich zachránců. Právě proto, že inspirace pocházela ze skutečného života a autorčiny bezprostřední blízkosti, byl příběh popsán s patřičnou autenticitou.
Kniha existuje v řadě přebalů a najdete o ní dodnes mnoho záznamů. Možná proto, že její poselství je nadčasové. V roce 1902 vydala autorka pokračování s názvem Ráj Krásného Joea.
V roce 1994 vznikla dokonce společnost na ochranu dědictví Krásného Joea. Její členové vytvořili na uctění jeho památky z domu Moorových muzeum.
Setkali jste se s někdy s příběhem týraného zvířete ve svém okolí? Patříte i vy mezi zachránce zvířecích nebožáků, kterým původní majitel ubližoval?
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
