Psí historie VII.: Krásný Joe

Pes, kterého historie a literatura zná jako Krásného Joea, pocházel z Meafordu v Ontariu. Jeho životní příběh se odehrál v 19. století, ale za srdce dokáže vzít dodnes. Ne nadarmo se stal inspirací pro knižní bestseller, který si celkem rychle našel téměř milion čtenářů.

Krásný Joe byl nejspíš křížencem bulteriéra a foxteriéra. U svého původního majitele v Meafordu si pes zažíval hotová muka. Jeho pán ho krutě fyzicky týral. Připravil ho dokonce o ocas i uši.

V roce 1890 zachránil zvíře před blízkou smrtí jistý Walter Moore. Když se o dva roky později celý příběh dozvěděla jeho sestra Margaret Marshall Saundersová, byla natolik dojatá, že se rozhodla napsat autobiografický román pojmenovaný Krásný Joe.

Psův bolestný osud přesunula v románovém podání do Maine a rodinu zachránců Moorových přejmenovala na Morissovi. Za svoji knihu publikovanou v roce 1894 získala rok předtím ocenění Humane Society. Úspěch potvrdil ale hlavně obrovský ohlas čtenářů – v roce 1900 byl rozprodán téměř milion kopií. V době, ve které neexistoval internet asi masivní reklama, šlo samozřejmě o nevídaný úspěch!

O knihu byl zájem nejen v USA, ale také v Kanadě a Velké Británii. V roce 1930 bylo rozprodáno už okolo 7 milionů výtisků po celém světě. Mimochodem jde historicky o první kanadskou knihu, která dosáhla hranice milionu prodaných kusů.

Tklivý příběh Krásného Joea tak dojímal miliony lidí. Demonstroval bezmoc a nevinnost týraných zvířat i nezištnou dobrotu jejich zachránců. Právě proto, že inspirace pocházela ze skutečného života a autorčiny bezprostřední blízkosti, byl příběh popsán s patřičnou autenticitou.

Kniha existuje v řadě přebalů a najdete o ní dodnes mnoho záznamů. Možná proto, že její poselství je nadčasové. V roce 1902 vydala autorka pokračování s názvem Ráj Krásného Joea.

V roce 1994 vznikla dokonce společnost na ochranu dědictví Krásného Joea. Její členové vytvořili na uctění jeho památky z domu Moorových muzeum.

Setkali jste se s někdy s příběhem týraného zvířete ve svém okolí? Patříte i vy mezi zachránce zvířecích nebožáků, kterým původní majitel ubližoval?

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.