Se psem k moři
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Psí historie II: Hačikó
V tomto cyklu se seznámíme se známými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití s nimi dokázali. Hačika bychom měli najít ve slovníku vedle fráze “věrný jako pes”. Díky tomu je navždy zapsán do srdce (nejen) Japonska.
Psa obecně vnímáme jako věrného společníka a ochránce. Hačikó ale tuto představu ztělesnil doslova a díky tomu ho dnes zná celý svět.
Plemeno Akita Inu, ke kterému Hačikó patřil, je jedno z nejstarších (lidem dělají společníky už minimálně 7 000 let) a v Japonsku jde o velmi vážené plemeno. V minulosti bylo jejich úkolem doprovázet kočovníky a lovit medvědy a jeleny. V Japonsku se toto plemeno stalo symbolem štěstí a věrnosti. Počátkem dvacátého století bylo dokonce prohlášeno za kulturní bohatství a národní poklad.
Hačikó se proslavil právě díky své oddanosti k pánovi, a to i léta po jeho smrti. Pověst o něm se nejen z jeho rodného města Odate v prefektuře Akita, ale i z celého Japonska rozšířila do celého světa.
Narozdíl od Lajky, kterou jsme si představili minulý měsíc, se Hačikó dožil krásných (i když asi ne o mnoho veselejších) 12ti let (1923-1935). Jako štěně si ho osvojil profesor na Fakultě zemědělství Tokijské univerzity Hidesaburó Ueno. Každý den, kdy jel jeho pán na univerzitu, ho Hačikó doprovázel na vlakové nádraží Šibuja a každý večer tam na něj čekal.
Rok na to ale profesor náhle zemřel na pracovišti. Pes se dostal do péče příbuzných zemřelého, ale neustále utíkal a vracel se do jeho domu. Nakonec tedy nebylo zbytí a péči o Hačika převzal profesorův zahradník, který psa znal už od štěněte. Hačika oddanost k pánovi ale ani po letech nepolevila a až do své smrti o devět let později se stále každý večer vracel na nádraží doufajíc, že se jeho pán už konečně vrátí.
Zájem celého Japonska o Hačika probudil jeden z článků bývalého studenta profesora Uena, který se zaměřoval právě na pozoruhodnou loajalitu tohoto psa. A tak se z Hačika stal roku 1932 exemplární příklad oddanosti, jeho příběh všechny dojímal a vzrostl zájem o plemeno Akita Inu.
Na jeho památku stojí na tomto vlakovém nádraží dodnes Hačikova bronzová socha a stále čeká, kdy se jeho pán vrátí domů. Natočily se o jeho životě i dva filmy, jeden japonský Věrný pes Čiko a následně britsko-americký remake Hačikó - příběh psa. Hačikovy ostatky jsou uloženy v Národním vědeckém muzeu v Tokiu a legenda o tomto nesmrtelném poutu a o tom, jak se i ten nejobyčejnější rituál může stát největším a nejčistším vyznáním lásky se v Japonsku traduje dodnes.
Související články
Sprcha není nepřítel
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Kam s akutním případem?
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Se psem do kina
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Pitbul ne!
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Pravda o mořských řasách
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Pes, nebo chameleon?
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Povinné čipování
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Malajsie
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Nejoblíbenější hračka
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
Prášky nám dávají zabrat
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Nekupujte, adoptujte
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.