Jak už jsem se zmiňovala v předešlých článcích, příležitostně vypomáhám kamarádce Markétě, která provozuje kočičí depozitum. Měla jsem i možnost se zúčastnit několika odchytových akcí bezprizorních koček a dnes se s vámi o tuto zkušenost podělím.
Poprvé jsem na odchytové akci byla, když do depozita zavolala starší paní s prosbou, abychom přijeli odchytit kočky do areálu jedné nemocnice v Praze. Pohybuje se jich tam velké množství a paní je chodí krmit (zaměstnanci nemocnice to mají zakázáno), jenže už má špatné nohy a bojí se, že bez její podpory by nevydržely.
Sbalili jsme tedy sklopec, menší podlouhlou klec, která má systém sklapnutí dvířek po nášlapu na plošinku, podběrák, přepravky, kapsičky a vydaly se do areálu nemocnice. Paní nám ukázala, kdy a kde (samozřejmě že v čas krmení) se kočky pohybují a šly jsme na věc. Odchyt koček do sklopce chce pevné nervy a velkou dávku trpělivosti. Jediné, co totiž můžete dělat, je nastražit sklopec na místo, do sklopce dát co nejvoňavější kapsičku, vzdálit se a čekat a čekat a čekat.
Takhle čekáte třeba hodinu, než se nějaká kočka vůbec ke sklopci přiblíží. Krouží nedůvěřivě kolem, čmuchá a prověřuje. Ty opatrnější se do sklopce neodváží a jídlo oželí, ty neznalé a nezkušené nakonec do sklopce vlezou a dvířka za sebou zaklapnou. A teď teprv nastává ta sranda - dostat kočku ze sklopce do přepravky. Taková venkovní kočka chycená v pasti totiž vyvádí jako ďábel, kouše a škrábe co jí síly stačí, jen aby utekla. Nebo se drží na konci sklopce a ne a ne se pohnout.
Problém je, že jakmile ostatní kočky vidí lapení jiné, už se ke sklopci nepřiblíží. A nejen ten den, ale už nikdy a naučí to i svá koťata. Takhle jsme při číhání viděly tři ani ne půlroční koťátka, která se pořád kolem sklopce ochomýtala a nasávala neodolatelnou vůni kapsičky. Hned za sebou ale měla mámu, která je kontrolovala a odháněla je z přílišné blízkosti té pekelné klece.
Viděli jsme i rezatého staršího kocoura se špatně srostlou zlomeninu nohy, který se naučil, kam nešlapat, aby se dostal k dobrotě a dvířka se za ním nesklapla. Ostatní kočky zas kousky masa ze sklopce vytahovaly packou skrz drátěný bok.
Je tedy čím dál těžší kočky do sklopce odchytit. Jsou učenlivé a své zkušenosti přenáší z generace na generaci. Navíc jak jde o několikátou generaci žijící venku, kočky jsou plaché a většinu z nich už se nepodaří si na člověka zvyknout.
I když se nám povedlo několik odrostlejších koťat chytit, po vypuštění v depozitu když jim skončila karanténa okamžitě zmizela v těch nejnedostupnějších koutech a člověk o nich týdny nevěděl. Až třeba po měsíci jste je koutkem oka zaregistrovali, jak se mihla mezi úkryty. A za další měsíc už se ostražitě pohybovala prostorem, ale běda, jak jste se k nim chtěli přiblížit. A teď si představte, že je potřebujete chytit a prohlédnout, jestli nemají blechy nebo klíšťata, svrab v uších a podobně, odvézt je na kontrolu a očkování. To vás kolikrát nezachrání ani svářečské rukavice.
Takové kočky jsou pak těžko umístitelné, kdo by měl taky zájem o kočku, která se k němu ani nepřiblíží a přijde se jen najíst. Naštěstí i takových se pár najde, co mají domeček nebo statek a nabídnou kočce domov bez nějakých očekávání. A naštěstí ne všechny kočky jsou takto divoké. Spousta jich je na lidi zvyklá a vyhledává jejich společnost nebo nežijí venku tak dlouho, aby si na člověka odvykly.
Toho je důkazem i další příklad. Jednou, den před Vánoci, mi jedna mladá kočka vběhla sama do náruče. Bylo to na depu přepravce, a tak dostala jméno Zásilka :). No a ještě že tak. Řidiči říkali, že se jim často schovávala do auta, taky aby ne, v zimě se takový nahřátý motor hodí. Jenže by stačilo aby jednou před nastartováním nestihla utéct a mohlo se stát neštěstí.
Odchyt koček je tedy často nervy drásající a frustrující práce, má ale svůj důvod. A ten pocit zadostiučinění, když vidíte kočku odjíždět do nového domova a víte, že se jí tam dobře daří, za to prostě stojí!
Od listopadu psi v Praze jenom na vodítku. Asi jste tuhle informaci taky zaznamenali. Co na ni říkáte? Ač jsem pejskař tělem i duší, tak musím říct, že v něčem tohle opatření chápu. Ne všichni obyvatelé Prahy psy zbožňují stejně tak jako já a ne každý...
Já sama zatím příchod nového člena domácnosti neočekávám, ale pár kamarádek už tenhle případ řešilo. Jak psovi, který je zvyklý být středobodem vesmíru a rozmazlovaným miláčkem vysvětlit, že teď se bude muset o svá privilegia dělit s malým človíčkem?...
Jak porozumět psí řeči, i když nejste Arabela? Základem je naučit se číst řeč těla a uvědomit si, že pes je v první řadě šelma, která se řídí především instinkty přežití, a až na druhém místě domácí mazlíček.
Máme tu podzim a s ním i začátek musherské sezóny. A ačkoli pořádná sněhová nadílka je ještě daleko před námi, trénovat se dá už teď, například na koloběžce. Takže pokud patříte mezi nadšence Jacka Londona a Bílého tesáka, bude se vám určitě tento...
Kočky v sobě mají geneticky zakódovanou čistotnost. Když z ničeho nic začnou čůrat mimo kočičí záchod, často to může značit nějaký problém (nejen zdravotní). Náš kocour to začal dělat až teď na stará kolena! Vůbec jsem netušila, oč jde, a proto jsem...
Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu...
O tom, že kočky jsou hravá stvoření, není pochyb. Naši kočičáci jsou toho živým důkazem. A jaké hry a hračky jsou jejich nejoblíbenější?
Pokud vás stejně jako mě čeká “last minute” dovolená, asi se shodneme, že první otázka, kterou si klademe, zní – S nebo BEZ? Jako pejskařům je vám určitě jasné, že myslím se psem nebo bez psa. Obvykle samozřejmě vyhrává první varianta a logicky proto...
Psi a vše kolem nich jsou mojí zálibou již od dětství, a tak není s podivem, že se volných chvilkách ráda pídím po tom, co se nového děje v kynologii. A tak vás asi nepřekvapí, že jsem si pro vás dnes přichystala článek o poměrně nové metodě výcviku...
Strašák všech majitelů psů. O čem je řeč? O přetočení žaludku neboli torzi. V naší rodině jsme vždycky měli spíše větší plemena psů jako například vlkodava. A tohle byla jedna z věcí, která byla naší noční můrou, neboť ti na to trpí obecně více, než...
Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
Také váš pes rád “loví” okolo poletující hmyz? A také vám v létě trne v zádech, když chňape po vosách a včelách nebo i sršních? A jak poznat, jestli má člověk doma psího alergika? Pozor bychom si měli dávat i teď v září, kdy vosy obhlíží popadané ovoce.
