Psí historie I.: kosmonaut Lajka

Lajka se dožila pouze asi tří let ( *1954 - ✝1957 ) a jako první živý tvor naší planety se dostala na oběžnou dráhu Země.

Tato historická událost se stala 3. listopadu 1957. Dopravila ji tam sovětská družice Sputnik 2. Důvodem k jejímu letu byl fakt, že v té době se o vlivu kosmického prostředí na živý organismus vědělo jen málo. Letům do vesmíru s lidskou posádkou tedy muselo předcházet vysílání zvířat.

Nebyla však prvním psem, který se podíval do vesmíru. Hranici vesmíru, tedy 100 km nad zemí,  před ní překročila psí dvojice Dezik a Cygan. Ti byli vysláni roku 1951 z kosmodromu po balistické dráze do výše 101 km.

Původní jméno Lajky (doslovný překlad Štěkačka) znělo Kudrjavka (doslovný překlad Kudrnka). Dostala i mnoho dalších jmen, ale proslavila se pod tímto, což je mimochodem název plemene loveckých psů severního Ruska a Sibiře.

Byla to maličká dvou až tříletá tulačka z Moskvy, kříženka vážící jen 6 kg. Vědci předpokládali, že toulaví psi budou zvyklí na těžký život a proto lépe vydrží jak trénink, tak i úkol.

Samotný výcvik probíhal postupným si zvykáním na těsnou kabinu, ve které se dalo jen sedět, postavit nebo lehnout, otočení bylo nemožné. Připravovali ji i na přetížení v centrifuze, na hluk při startu a speciální kašovitou stravu určenou na cestu.

Start Lajky proběhl bez potíží. Až při odhození družice od rakety na oběžné dráze došlo k problému - družice zůstala spojená s posledním stupněm nosné rakety. To mělo za následek špatné fungování systému regulace teploty. Ačkoli byla Lajka rozrušená, na oběžné dráze se jí tep vrátil do normálu a dokonce se i najedla.

Její návrat na Zemi ale nebyl plánovaný, taková technologie ještě nebyla vyvinutá. Jídlo měla s sebou na sedm dní a poté měla být údajně usmrcena naprogramovanou injekcí. Její život byl ovšem o hodně kratší. Na oběžné dráze přežila jen několik hodin. Po pěti až sedmi hodinách už nejevila známky života. Dosud není příčina smrti jasná, Sovětský svaz následující léta vydával rozporuplná prohlášení. Vyskytla se tvrzení, že umřela v důsledku přehřátí, díky nedostatku kyslíku po selhání baterií, i že byla plánovaně usmrcena.

Západní ochránci práv zvířat kritizovali vyslání Lajky na smrt. Další lety psů na oběžnou dráhu pak už byly plánovány jako návratové, v rámci přípravy pro let člověka. Díky Lajce se totiž potvrdilo, že živý tvor přežije vzlet do vesmíru i delší pobyt na oběžné dráze ve stavu beztíže.

Ve Hvězdném městečku, kde se ruští kosmonauti připravují na let, má Lajka památník. Další byl postaven roku 2008 na pozemcích Institutu vojenské medicíny v Moskvě. Lajka se také početně objevovala na poštovních známkách po celém světě. Její příběh je stále připomínán, vznikl o něm komiks, její jméno se objevuje v písních i názvech kapel. Lajky osud to sice neodčiní, ale alespoň to snad uctí její památku.