Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Nejsem kdovíjak velký koňák, ale projížďku na koni čas od času ráda podniknu. Své chlupáče obvykle nechávám doma. Přítomnost koní je totiž vyvádí z míry. Když jsem si pořizovala své čtyřnohé psí parťáky, nepomyslela jsem na to, že ne všechna plemena jsou vhodná ke koním. Obecně mají ale psi a koně více než dost společného. Co myslíte vy?
Ačkoli je mezi psy a koňmi na první pohled zásadní výškový nepoměr, může být tento rozdíl zavádějící. Co takoví poníci? Například můj oblíbený vlkodav nebo další zástupci obřích plemen s ním mohou hravě závodit v kohoutkové výšce. Navíc i mezi psy samotnými může být velký rozdíl ve velikosti (i váze), a přesto to jejich přátelství a vzájemnou náklonnost nevylučuje. I tak se ale mnoho psů, včetně těch mých, koní bojí nebo je jim minimálně jejich přítomnost nepříjemná.
Kdo chová lásku k oběma těmto čtyřnožcům, určitě také dobře ví, jak je důležité, aby ani jeden neměl s tím druhým špatnou zkušenost. Koně jsou od přírody vůči psům více podezřívaví. A nemůžeme se jim divit! Vždyť vezmeme-li to jejich úhlem pohledu, tak psi (rozumějte psovité šelmy), představují predátora, zatímco koně kořist. Ale to už je naštěstí historie. A dnes najdeme nejen řadu oblastí, ve kterých bok po boku tato zvířata spolupracují, ale i silné příběhy přátelství mezi psem a koněm. Doporučuji si najít některá videa na internetu, například jak se kůň a pes spolu prohánějí ve výběhu. Stojí to opravdu za to :-)!
Koně a psi mají společného mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát. Tak například jak psi, tak i koně se mohou pochlubit tím, že slouží jako asistenční zvířata. Možná se divíte, že i koně. Je pravda, že u nás to není asi tak obvyklé, ale ve Spojených státech je i malý kůň uznán jako asistent pro lidi s hendikepem. Psi i koně jsou ale i věrnými služebníky policejních i záchranářských složek, kde každý sehrává odlišnou, za to stejně důležitou úlohu. A v neposlední řadě nám pomáhají, když nám není psychicky dobře - v oblasti terapie. U psích chlupáčů se jedná o canisterapii, s koňmi pak hovoříme o hippoterapii.
Na závěr je ale potřeba položit si otázku, kterou jsem nakousla v úvodu. Jak reagují psi na koně? Stejně jako koně mohou být obezřetní při setkání se psem, i psi se nemusí cítit takzvaně ve své kůži. Nejistota tak může zpočátku panovat na obou stranách. Rady lidí, co se pohybují okolo koní a berou k nim i své psí parťáky, zní: Postupujte pomalu, je potřeba psa pořádně socializovat, a to ideálně od nejútlejšího věku, tedy malého štěňátka. Aby se seznámilo s pachem koní a stájemi. Rozhodně s vypuštěním do výběhu ke koním nebo na společnou procházku počkejte, až na sebe budou zvířata opravdu zvyklá. Navíc je potřeba přeci jen chlupáče i ve stájích hlídat, aby nepřišli k úrazu. Ono dostat kopytem není ani pro člověka nic příjemného. Pro psa to může mít i fatální následky. Ale i když už se pes s koňmi skamarádí, tak je raději nenechávat o samotě. Znáte psy, když získají sebevědomí a mají roupy, tak by mohli snadno překročit hranice toho, co je kůň ochotný snést.
A jací psi, že se hodí ke koním? Koňák vám řekne, že vždycky záleží na tom, proč psa ke koním berete. Jiná plemena se hodí na vyjížďky - na ty se spíše doporučují psi zvyklí na zátěž a se sportovnější postavou. A jiná zase jako psi hlídací. Obecně se ale doporučují honácká a ovčácká plemena. A neztratí se ani plemena společenská, a to především pro svou pohodovou a nekonfliktní povahu.
A jedna důležitá rada na závěr. Pokud plánujete se psem ke koním, je dobré jej nechat očkovat proti tetanu. Stačí malé poranění psa a při kontaktu s koňským trusem je riziko nákazy příliš vysoké.
A o tom, jak se psem na vyjížďku třeba někdy příště.
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.