U štěněte je to podobné jako u dítěte. Prořezávání prvních zubů nebo výměna mléčného chrupu za trvalý nejsou totiž ani pro malého chlupáče procházkou růžovým sadem. Může je doprovázet nejen bolestivost, ale i nechutenství nebo zvracení a teploty. Malý chlupáč se tak může cítit nesvůj a být neklidný. Jsou ale i případy, kdy si ani nevšimneme, že pes “přezubuje”. Na co by si každý majitel měl dávat v tomto případě pozor?
Jak to vlastně s psím chrupem je? O to jsem se začala zajímat už jako mála holka, kdy mne fascinovalo, kolik zubů psi mají. Dospělý pes má totiž 42 zubů - z toho 12 řezáků, 4 špičáky, 16 třenových zubů a 10 stoliček. Štěně se narodí bezzubé a první zuby začínají růst ve druhém týdnu jeho věku. Ve dvou měsících by měl malý chlupáč mít prořezaných všech 28 mléčných zubů.
Zajímavostí je, že stoličky psovi vyrostou jen jednou za život, a to až po výměně mléčného chrupu za trvalý. Stolička také ze všech zubů roste až jako poslední. Štěňata tak žádné stoličky mezi mléčnými zuby nemají. Méně mají i zubů třenových, zatímco řezáků a špičáků mají stejný počet jako v dospělosti. Tyto první psí zubiska jsou menší než ty v dospělosti, mají i mírně našedivělou barvu, zatímco nové trvalé zuby jsou krásně bílé a z tlamy tak září na dálku.
Ještě v nedávné době jsem byla přesvědčená, že výměna mléčného chrupu za trvalý je něco, co proběhne bez mého povšimnutí a čemu není potřeba přikládat pozornost. Pak mi ale zvědavost nedala. Čekala jsem, že najdu alespoň vypadnutý zub jako znamení, že pes už přezubuje. Jenže je zcela běžné, že pes uvolněný zub spolkne. Jsou malinké a drobné, tak to není nebezpečné. Jak ale poznat, že je všechno tak, jak má být a mléčné zuby nebrání novým na svět?
Začala jsem s každodenními kontrolami zubů. Slyšela jsem už o případech zánětu kvůli tomu, že nechtěl mléčný zub pryč. Docela jsem v té době ocenila, že jsme chlupáče od mala učili na povel “zuby”. Říkali jsme to vždycky, když bylo potřeba zkontrolovat štěněti dutinu ústní, například u veterináře. Navíc si tak pes zvykne na manipulaci, což je pro výchovu a výcvik velmi důležité.
A jak je to tedy vlastně s tím přezubováním, jak se mezi pejskaři říká? Ve skutečnosti je to úplně jednoduché. Kořeny mléčných zubů se pomalu vstřebávají a nové zuby rostou přímo pod mléčnými. Jak se pomalu derou na povrch, vytlačují z dásně zuby mléčné. Výjimku tvoří pouze špičáky. Nelekejte se tak, když pes bude mít chvilku špičáky dva - menší starý a větší nový. Špičáky se mění většinou až jako poslední.
Přezubení probíhá mezi čtvrtým až šestým měsícem věku štěněte. Obecně velká plemena psů mění chrup dříve než plemena malá. Na veterinárních webech jsem se dočetla, že se čeká do sedmého až devátého měsíce, kdy se pak “mléčňákům” pomáhá ven chirurgicky. Během této doby se také může stát, že psovi bude trochu zapáchat z tlamy. Většinou je to kvůli zaschlé krvi z vypadnutých zubů, a tak není třeba plašit.
Jakmile by se ale objevily jakékoli náznaky, že zuby tropí neplechu (např. zčernalý zub), je lepší ihned zajít k veterináři. Taková infekce se v dásních šíří velmi rychle. Pozor si je také dobré dát na koňský a kraví trus kvůli riziku tetanu. A ačkoli se psi většinou rádi o něco přetahují, měli bychom se vyvarovat i přetahování, především o klacky. Vedle zapíchnuté třísky hrozí i to, že by zuby mohly vyrůst nakřivo.
Naopak se doporučuje psovi pořídit nějakou kousací hračku. Kvůli svědivému pocitu štěně bude mít potřebu trénovat kousání o něco víc než jindy. Neměl by mít ale úplně tvrdé předměty, které by zuby mohly poškodit. Náš chlupáč bude za chvíli slavit půlrok a už čeká jen na poslední mléčný špičák. Potřeba okusovat vše okolo se pomalu snižuje a já s úlevou sleduji i větší pohodovou náladu psa. A jaké máte zážitky s přezubováním vy? Podělte se s námi o zajímavé tipy a rady!
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
I malí psi se dají vycvičit. Nepodceňujte je, důvěřujte jim, nebuďte úzkostliví, zkrátka jim dopřejte plnohodnotný společenský život.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
