Když dva dělají totéž, není to totéž aneb podle čeho vybrat cvičák
Právě jste si domu pořídili nového chlupáče a hlavou se vám honí otázky: “Chodit se psem na cvičák - ano nebo ne?”, “A jak vybrat ten správný?”. V nedávné době jsem řešila, kam začneme chodit s naším štěnětem. A tak jsem pro vás sepsala pár tipů, podle čeho vybírat.
Jestli chodit se psem pravidelně na cvičiště, když dosáhne určitého věku, jsem měla rozhodnuto hned. Tomu, proč je to důležité se psem nejen cvičit, ale zavítat i na cvičák, jsme detailně probrali s Lukášem Palmem, odborníkem na trénink psů, v článcích “Psí kusy” 1 a 2. Když bych ale měla udělat malé shrnutí, vidím tři hlavní výhody:
U základního výcviku se majitel učí, jak se psem správně pracovat, a to nejen teoreticky, ale i prakticky. Pod dohledem cvičitele majitel trénuje jednotlivé povely a ten mu případně poradí, co zlepšit a co dělat jinak. To pak bezpochyby usnadní další výchovu, která probíhá v běžném životě psa a jeho pána.
Pes se na cvičišti potká nejen s řadou dalších chlupáčů. A to od malých po velké zastupující nejrůznější plemena. Tedy až na výjimku specializovaných cvičišť, kde mohou být například jen psi jednoho plemene. Je to tak skvělá příležitost pro socializaci psa směrem k ostatním čtyřnohým kamarádům, obzvlášť pokud by majitel neměl okolo sebe takové příležitosti v běžném životě.
V neposlední řadě je návštěva cvičáku dobrá pro zdravý pohyb zvířete. Navíc bývá na cvičácích celá řada překážek, kde je možné trénovat a pilovat další nejen pohybové dovednosti psa.
Když už máme jasno, že cvičák ano, jak ale vybrat takový, který bude vyhovovat nejen psovi, ale i vám? Je potřeba si uvědomit, že jsou různé stupně výcviku a podle toho i různé výcvikové programy. Chodit na cvičák se tak dá nejen se štěnětem. Pro začátečníky jak psí, tak i člověčí, slouží základní výcvik. Někdy mu předchází takzvaná “psí školička” (většinou od 3 měsíců věku štěněte). Na ty pak navazují nejrůznější sportovní a pokročilé úrovně (např. obrana, obedience, lovecké, agility apod.).
Jsou ale i cvičáky, kde cvičí psi různého věku i úrovní dohromady. Bývají to menší cvičiště, záleží tak hodně na schopnostech trenéra. Určitě bych hned takový výcvik neodsuzovala, ale je dobré se dopředu seznámit s tím, jaký koncept trenér má. Pro mluví individuálnější přístup, který ale nemusí všem vyhovovat. Proti naopak to, když se trenér věnuje příliš jedné dvojici pes-psovod, výcvik je nekoncepční, nebo zastává staré přístupy jako např. metoda cukru a biče. Na to ale můžete narazit i na větších cvičácích.
A podle jakých kritérií vybírat? Jedním z prvních je bezesporu vzdálenost od bydliště, z práce apod. Ve městech bývá o něco větší výběr a většinou se vyplatí zjistit si reference a případně popojet i na jeho druhý konec. V menších obcích to může být složitější. Pokud je tam jen cvičák s nevalnou pověstí, alternativou může být vyhledat soukromého cvičitele, se kterým se můžete domluvit např. na společných procházkách. Přátelé se přiklonili k této variantě a nemůžou si ji vynachválit. Musíte ale počítat, že se to promítne do financí.
Dalším důležitým kritériem jsou již zmíněné reference. Pokud je nemůžete získat od přátel či místních pejskařů nebo z internetu, je možné se poradit i s chovatelem. Když je chovatel, od kterého jste brali štěně, stovky kilometrů daleko, můžete se obrátit i na místní chovatele, kteří se zaměřují na chov stejného plemene. Věřím, že rádi poradí. Pro někoho může být rozhodující nejen četnost tréninků (v průměru bývají 2x 1 hodina týdně), ale také speciální a navazující kurzy (např. již zmíněná sportovní kynologie, výcvik pro služební psy apod.) a služby (např. psí hotel, kurzy převýchovy atd.).
Na závěr jedna rada, nelámejte nad svým psem hůl, i když to může být nezmar, a dopřejte mu možnost správného výcviku. Dopřejte ji ale i sobě. Nedávno jsem četla pěknou a velmi pravdivou větu: “Pes se naučí jen tolik, kolik mu umožní schopnosti jeho majitele.” To, že když dva dělají totéž, není to totéž, platí totiž jak pro cvičitele, tak i pro majitele psů :-).
V dnešní době se s inovacemi setkáme snad ve všech odvětvích a chovatelské potřeby samozřejmě nejsou výjimkou. O samočistících záchodcích pro kočky už jsem psala, zvířecích appkách taky, teď je čas podívat se na chytré misky a dávkovače.
Oči bývají tím prvním, čeho si na kočce všimneme, a určitě mi dáte za pravdu, že nás často dokáží naprosto uhranout. Je až neskutečné, v jak široké škále barev se vyskytují. Co všechno ale barvu kočičích očí určuje?
Se psem po boku. To je přání asi každého vášnivého cestovatele, který je zároveň oddaným psím páníčkem. Zatímco nejrůznější dopravci i letecké společnosti jsou vůči zvířatům čím dál více vstřícnější, jsou země, které vstup se psem nedoporučují, nebo...
O tom, proč a jak se vyhnout množitelům, už jsem psala. Je třeba ale pečlivě vybírat i chovatele. Také mezi nimi se totiž najdou tací, kterým jde více o peníze než o samotné kočky, a vy byste si od nich mohli domů přinést nesocializované či špatně...
Vybrat si správně domácího mazlíčka, který k vám sedne, není jen tak. Přeci jen se jedná o nového člena rodiny, který s vámi bude nějakou dobu sdílet domácnost. Na co myslet, když si chcete pořídit malého hlodavčího kamaráda, a nemáte předchozí...
Asi se shodneme, že cesta, ať už autem, vlakem nebo hromadnou dopravou, je s malými psy jednodušší než s velkými. Minimálně s nimi máme více možností. Víte jaké?
Jsou malí, zato plní energie a velmi rádi si hrají. Pro hračku by i z mola skočili. Když je nezabaví páníček, zabaví se většinou sami nějakou tou lumpárnou. Máte doma také takového psíka a přemýšlíte, jak ho alespoň na chvilku unavit? Zkuste některý ze...
Pokud vaše kočka chodí ven nebo se jen staráte o venkovní kočky, před zimou a v zimě jim je třeba věnovat o něco více péče. Jak chlupáče na zimu připravit, aby mrazy přečkali v pohodě?
Cukrovka, porucha funkce štítné žlázy a Cushingův syndrom. Co mají společného? Jedná se o tři nejčastější hormonální onemocnění, která trápí psí chlupáče. Na rozdíl od diabetu a problémů se štítnou žlázou Cushingův syndrom postihuje především psí...
Malí psíci mají specifické nároky na výživu, které jsou dány především odlišnou anatomií jejich těl. Kvůli svému malému vzrůstu se také pohybují v mnohem prašnějším prostředí než psi středních a velkých plemen, což vytváří zátěž pro jejich organismus....
Psí množírny už celkem v povědomí lidí jsou, o těch kočičích se ale zas tolik nemluví. Dokud však bude poptávka po “značkových” kočkách za malý peníz, množírny budou dále prosperovat. Víte, co vše riskujete, když si pořídíte takzvané čistokrevné...