Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový pes vycvičit tak, aby zvládal vše, co zdravý jedinec?
Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Třeba když se ho pokouším odvolat z nevábně omamného křoví. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Asi jako lidi. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový pes vycvičit tak, aby zvládal vše, co zdravý jedinec? Příběh neslyšícího britského psa jménem Horus, který před časem obletěl internet, mě přesvědčil, že ano. Chce to ale dost trpělivosti.
Já osobně jsem se zatím s hluchým psem nesetkala. Neuvěřitelný příběh hluchého psa z anglického útulku, který zvládá víc než padesát povelů ve znakové řeči, mě ale přivedl k tomu, že jsem se o výcvik neslyšících psů začala trochu zajímat. Některé rasy psů mají bohužel k vrozené hluchotě větší sklony než jiné. Patří sem třeba dalmatini, akita-inu, americký stafordšírský teriér, bígl, border kolie, boxer nebo bulteriér.
U štěňat se i několik měsíců nemusí přijít na to, že neslyší. V krajním případě se tedy může stát, že si pořídíte pejska z chovné stanice a až po čase soužití s ním zjistíte, že neslyší. Kromě toho, že třeba nereaguje na vaše volání, může reagovat bojácně nebo i agresivně, pokud se ho dotknete, aniž by vás viděl. Jednoznačnou odpověď vám ale dá až specializované veterinární vyšetření. To zjistí, zda je pes zcela neslyšící, nebo má aspoň zbytky sluchu. Podle toho pak zvolíte metodu výcviku. V obou případech je ale dle zkušeností, o kterých jsem četla, nutné se obrnit velkou dávkou trpělivosti. Výcvik bude časově náročnější, než v případě slyšícího pejska.
Pokud má pes zbytky sluchu, můžete místo vlastního hlasu používat vysokofrekvenční píšťalku. Písknutí vám poslouží jako přivolání a dál už budete pejska učit povely pomocí posunků. Prvním krokem je naučit pejska, že písknutí znamená, že po něm něco budete chtít. Už pouhý pohled na vás po písknutí byste proto měli odměnit nějakým pamlskem. Teprve až pejsek pochopí, že po písknutí na vás musí zareagovat, můžete ho začít učit další povely pomocí posunků.
V případě úplně neslyšícího pejska se doporučuje používat vibrační obojek. Protože pes neslyší, musíte mu informaci o tom, že po něm něco chcete předat jiným smyslovým kanálem. Protože je ale takový výcvik hodně náročný a někdy se před vibračním obojkem musí používat ještě ten elektrický, je lepší, když ho absolvujete pod dohledem odborníka. Buď můžete najít specializovanou psí školku, kde ho povely naučí za vás, nebo si najmete kynologa a budete pejska trénovat spolu s ním.
A na závěr ještě jeden zajímavý tip od majitelky hluchého britského psa, který zvládá víc povelů, než většina zdravých psů. Na procházkách ho naučila, aby si ji každých 20 sekund kontroloval zrakem, a to i tehdy, když po něm nic nechce. A jak ho to naučila? Nosila s sebou neustále pamlsky a každých pár vteřin nějaký dala. Pes si pak začal sám neustále kontrolovat, zda mu náhodou něco nechce dát a nakonec už místo pamlsku stačil jen pochvalný pohled. Majitelka tohoto šikovného psa tvrdí, že začátky byly sice těžké, ale jakmile pes pochopil základy komunikace, šel výcvik velmi rychle kupředu. Pokud tedy zjistíte, že je vaše štěňátko hluché, začněte s výcvikem co nejdřív a nevzdávejte se při prvním nezdaru!
Většina českých pejskařů bere své čtyřnohé parťáky jako rovnocenné členy rodiny. Proto není výjimkou, že i psi pravidelně nacházejí pod stromečkem nějaké to překvapení. Pokud ještě nevíte, čím byste svého chlupáče potěšili letos, přinášíme tipy na...
Vánoce jsou za dveřmi, dárky pro vaše nejbližší jsou již vybrané a pečlivě zabalené. Možná přemýšlíte, že byste dárkem pod stromeček potěšili i vrnícího člena rodiny. Čím uděláte své kočce největší radost? Přinášíme několik tipů, se kterými rozhodně...
Vánoce jsou pomalu za dveřmi a vy se chystáte na každoroční přípravy všeho, co je se svátky neodmyslitelně spojené. Oslavy Vánoc a Nového roku ale zároveň představují pro majitele koček také menší výzvu. Jak zajistit, aby Vánoce a Silvestr...
Boxeři jsou temperamentním plemenem, které je proslulé svou láskou k lidem. Jeho povahu a nekonečnou energii někteří milují, pro jiné můžou být oříšek. Na to, jak přistupovat k péči a výchově boxerů, jsme se zeptali chovatelky Michaely Martinů.
Máte doma fenku, která je březí, nebo se připravujete na krytí? Čeká vás krásné a vzrušující období. Abyste zajistili hladký průběh březosti a samotného porodu, je potřeba myslet na to, že správná výživa a péče je zásadní pro to, aby fenka přivedla...
Už jste někdy viděli psa chodit se žlutou stuhou uvázanou kolem vodítka nebo obojku? Víte, co tato stuha znamená a jak byste se měli k takovým psům chovat?
Dny se postupně zkracují a počasí přímo vyzývá zůstat doma s teplým čajem. To se ale netýká našich čtyřnohých kamarádů. Pejsci milují pobyt venku bez ohledu na počasí. Proto je potřeba se dobře vybavit, zatnout zuby a vyrazit na procházku, i když vás...
Pes a dítě mohou být neodlučitelní kamarádi. Někdy může mít toto přátelství ale těžší začátky. Někteří psi totiž nemusí mít děti v lásce, hůře na ně reagují, nebo se jich dokonce bojí. Se strachem potom může bohužel přicházet také agresivní chování...
Cukrovka není jen velmi rozšířené tzv. civilizační onemocnění u lidí, ale mohou jí trpět i naši čtyřnozí parťáci. Odhaduje se, že cukrovkou trpí zhruba 1 pes z 200. Pokud si ten váš od veterináře odnese tuto diagnózu, nebojte, není to konec světa....
Už jste slyšeli o dogfitness? Opravdu se jedná o psí posilovnu. Teda ne doslova. Tento celkem nový psí sport, při kterém je posíleno a protaženo celé tělo, je určený pro každého pejska.
Výživa psů je opředena celou řadou mýtů a polopravd. V tomto článku společně s nutričním specialistou Britu, Martinem Kvášem, uvádíme na pravou míru nejčastější mýty, které kolem psí výživy kolují. Jak je to s těmito mýty doopravdy?
Nevidíme je, ale přesto škodí. Vnitřní parazité žijí nejčastěji ve střevech našich mazlíčků. Kromě trávicího traktu se mohou také zabydlet i v jiných orgánech – například v játrech nebo v srdci. Co bychom měli o těchto parazitech vědět?