Jak stříhám Kulajdu

Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj postup také osvědčí.

Kulajda nejhůř snáší holení na nohou. Dřív jsem jí je holila celé, ale byl to boj. Ještě jsem se jí strojkem ani nedotkla a už se kroutila, kopala a vyluzovala zvuky jako opice. Snažila jsem se do ní vcítit a myslím, že musela mít stejný pocit, jaký jsem měla já, když mi mamka jako malému špuntovi stříhala nehty na nohou. Nesnášela jsem to. Navíc nůžkami se mezi psí prstíky dostanete snáz, jen si holt musíte dávat větší pozor, abyste nestřihli moc.

Donedávna jsem začínala holení tlapkami a jela strojkem proti směru růstu srsti. To bylo celé špatně. Kulajda se hned na začátku vyplašila a zůstala nervózní až do konce. Navíc měla srst zbytečně krátkou, a když se objevil nějaký cucek (většinou nad ocasem, v „podpaží“ a za ušima), pořádně ji zatahal. Když holím po směru, chlupy se pěkně rozčísnou. Díky tomu můžu začít holení třeba i v půlce zad a nemusím postupovat od spodu. Kulajda zůstane klidná a zápasíme spolu jen chvíli v závěru, když dojde na packy. Je důležité, abych jí s packami nijak nekroutila, netahala za ně a ohýbala je jen v rámci jejich přirozeného pohybu – tj. dopředu nebo dozadu, mírně nahoru, nikdy ne do stran nebo moc vysoko.

V létě se vyplatí oholit pejska na co nejkratší délku, ale v chladnějších měsících je zkrátka lepší holit častěji a nechávat kožíšek delší. Já používám nástavce, které chlupy zkrátí na 0,4 cm a na 0,9 cm, pokud holím po směru růstu. Jen ocásek nechávám dlouhý, pouze zastřihnu umolousané konečky a u kořene ho zkrátím, aby Kulajda zůstávala čistá. Jednak se do něj může zachumlat, když spí, a jednak jí to s blond ohonem prostě sluší. Směrem od uší dopředu stříhám jen nůžkami. Abych jí nevypíchla oko, držím ji pevně za čumák. Za ušima holím, má tam jemné chloupky, které snadno plstnatí a ve výsledku způsobují, že ušiska div nepřirostou k hlavě. Zastřihování kolem uší, očí a na bradě mám nejradši – pokaždé se mi to povede jinak a Kulajda má vždy trochu jiný obličej, to mě baví.

Celý proces mi zabere asi hodinu a půl a pokaždé mě stojí pytlík psích dobrot a kyblík nervů. Ale už jsme celkem sehrané – naučila se, že když je hodná, dostane něco dobrého, když zlobí a zapírá se, dostane přes zadek. Hlavní je, že nakonec je šťastná jak blecha a lítáním po bytě oslavuje, že už to má za sebou. Žádné chmury, tak to má být :)