Nejen podzimní nachlazení může potrápit i naše mazlíčky

Pejskaři si mezi sebou sdělují téměř všechno, co se týče jejich čtyřnohých parťáků. Věřím, že kočkaři jsou na tom stejně - alespoň my se sousedkou to tak o našich kočkách máme - i když se možná nepotkávají tak často. A tak se ke mne nedávno dostala informace, že v jednom z okolních parků na podzim začíná řádit psincový kašel.

Sama sebe neřadím mezi příliš úzkostlivé páníčky. Na druhou stranu je dobré takové informace mít a vědět, jak se takové podzimní zvířecí neduhy, jako jsou záněty horních cest dýchacích, projevují. Nebo ještě lépe, jak se jim úplně vyhnout. Tentokráte v mém hledáčku nebyly jen chlupáči, ale mrkla jsem i na to, jak to mají kočičáci s podzimními nachlazeními.

A jak to tedy je? Dočetla jsem se, že prý problémy s nachlazením mívají častěji bytové kočky. Nejsou totiž zvyklé na změny teplot, a to většinou ani malé. Stačí pak i malý průvan. Kočky, které nechodí často ven, se pak mohou nachladit i během krátké cesty přepravkou. Rozdíl oproti venkovním kočkám a psům je především (ne)funkční termoregulace a pohyb.

Jsou však i pejsci, většinou menších plemen, kteří jsou náchylnější k nachlazení. V takových případech může pomoct i funkční oblečení (více v článku “Desatero funkčního oblečení”). Chlupáči, kteří chodí na pravidelné delší procházky i v zimě a rádi venku pobíhají, by jen tak prostydnout neměli. Znám i pár pejsků, kteří milují spát venku na sněhu, jsou to však výjimky a obecně by se psi měli spíše vyvarovat delšímu (a v zimě určitě i kratšímu) ležení na studené zemi.

A jak takové nachlazení poznat? U kočky se může projevovat slabou vodovitou rýmou, ale také tím, že je zvíře celkově klidnější a více se tulí. Průšvih je, když chytí kočka “kočičí rýmu”. Jedná se o virové onemocnění, proti kterému se dokonce očkuje a které se léči antibiotiky. Často se prý objevuje při větší koncentraci koček. Nebezpečná je hlavně pro kočky s oslabenou imunitou.

Pokud máte kočičáka v bytě, tak by mu nic hrozit nemělo. Pokud by ale rýma neustala a byla hlenovitá, kočka by odmítala jíst, byla unavená až apatická, přidalo se kýchání, “tekoucí” oči nebo slinění a teplota, tak šupem na veterinu. Za takovou telefonickou konzultaci ale určitě nic nedáte, i když by o nic vážného nešlo.

Zatímco kočky mohou při otevřeném oknu dostat infekci do dutiny nosní, psi se častěji potýkají s virovým onemocněním napadajícím ostatní části dýchacích cest, jako jsou například hrtan či průdušky. A ojedinělé prý nejsou ani případy zápalu plic. Když jsem se na to ptala veterinářky, potvrdila mi, že to nejčastěji řádí v pejskaři hojně navštěvovaných parcích, ale sem tam se to může objevit i na cvičácích.

Stejně jako proti kočičí rýmě, i proti psincovému kašli existuje očkování. Pokud se chlupáč bojí jehel, ale jinak mu manipulace nevadí, je i varianta potěru nosní sliznice. Jak název napovídá, jedním z příznaků je kašel, a to prý až dávivý. Jedna pejskařka mi říkala, že se bála, že se jí pes udusí. Ostatní projevy jsou podobné jako u kočičí rýmy: nechutenství, apatie, horečka, výtok z nosu i očí, otok krku apod. Chce to hned k veterináři, antibiotika prý nejsou vždycky potřeba, ale odborná léčba ano!

A na závěr, kdyby náhodou váš mazlíček onemocněl, nemusíte se bát, že byste to také mohli chytit. Virová onemocnění se z koček ani psů na člověka většiniou nepřenáší. Můžete mu tak věnovat veškerou svou péči, aby byl brzo zase zdravý, a vy jste mohli zase společně skotačit. Vždycky se ale raději dojděte poradit s veterinářem, jak na správnou léčbu.