Mushing - sport pro celý rok

Pár let zpět jsem o mushingu vůbec neslyšela. Vloni jsem již věděla, že je to sport, který má něco společného se psími spřeženími. A letos už jsem tímto adrenalinovým a velmi pestrým sportem, původem z Aljašky určeným k tahu nákladu či přepravě lidí, naprosto nadšená:-)

To, co mne na mushingu zaujalo asi nejvíce, je jeho velká variabilita. Mushing už dávno není pouze sáňovým sportem a má dnes mnoho podob. V zimě to nejsou jen tradiční sáně, ale například také lyže (skijoring), a pokud nejste milovníky zimních sportů, tak v létě můžete psy zapřáhnout za terénní čtyřkolku (scootering), kolo (bikejoring), ale také za speciální koloběžku.

Během letní dovolené na horách okolo mě a mých chlupáčů najednou prosvištěli letní musheři na koloběžkách. Následně jsem zjistila, že nedaleko našeho ubytování je musherská škola, kde mají lidé možnost si to vyzkoušet. Hned jsem přemlouvala přítele, že tam musíme jít na obhlídku. A už vím, co si přeji jako dárek pod stromeček - 2 hodinovou projížďku se severskými psy a to včetně teoretické průpravy, napojení, strojení do postrojů a zapřáhnutí.

Vždycky jsem totiž snila, že budu mít velkou smečku psů a s nimi něco podnikat - mushing je k tomu ideální příležitostí. Jenže se životem ve městě se to úplně neslučuje. Navíc to není úplně nejlevnější koníček - vybavení potřebuje jak pes (postroj, botičky a funkční oblečení jsou samozřejmostí), ale také musher (vedle oblečení od hlavy až k patě, také nejrůznější vychytávky jako je čelovka apod.). A co teprve cena za sáně nebo jejich jinou variantu:-(

Navíc péče o smečku psů dá také pořádně zabrat, i když spousta mých přátel, kteří mají více, jak dva psy, říkají, že už je jedno, jestli jeden či dva nebo dvacet :-). Krom péče je však potřeba si udělat i čas na trénink a mít také alespoň nějakou znalost o podmínkách správného chovu severských psů, jako jsou například sibiřský husky, aljašský malamut, grónský pes nebo samojed. Ti jsou známí svou přátelskou, ale také velmi specifickou povahou samorostů.

Novinkou pro mě byl pojem “alaskan”. Jedná se o křížence severského tažného psa a dalšího plemene. Někteří alaskani jsou speciálně vyšlechtěni k rychlejšímu běhu než jejich čistokrevní konkurenti. Mých chlupáčů se netýká ani jedna kategorie, i když chuť tahat v sobě mají, a tak asi zůstanu v létě u dogtrekkingu a v zimě u sněžnic. Ale na závody profíků se určitě zajdu podívat. Nejlepší podmínky pro zimní mushing je prý na Vysočině, tak se tam třeba s někým z vás potkáme :-).

A někdy příště se můžete těšit na rozhovor s Martinem Vrtělem, českým závodníkem. Zatím malá ochutnávka tréninku mushingu z jeho videa: www.youtube.com/watch?v=GiMGEfSvVgQ