Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád, které bývají ztělesněné alfa samcem, jeho pánem.
Podáváním jídla si tak udržujeme výsadní postavení pána, ale prohlubujeme i náš společný vztah. Jak to ale vše souvisí s jídlem?
Zdánlivě nesouvisející souvisí více, než se zdá. S pořízením nového člena rodiny jsem se opět ponořila do nejnovějších trendů výchovy a výživy nejen štěňat. Chci pro malého chlupáče jen to nejlepší, a tak jsem se rozhodla prozkoumat “výživový” terén, jestli mi něco nového neuniklo. Zjistila jsem, že základní principy krmení psů se za poslední roky příliš nezměnily.
Nechtěla jsem ale situaci podcenit. Za ty roky soužití se psy jsem již vypozorovala, že celý krmící rituál je pro formování vzájemného vztahu pán - pes velmi důležitý. Pro psy, které pracovně nazývám “věčný hlad”, jako byl náš předchozí čtyřnohý parťák, je totiž jídlo více než posvátné a vlastně jakýsi psí smysl života. Vždyť i pomocí pamlsků skrytých za povely je “ovládáme”.
To, co nesvědčí nejen vzájemnému soužití, ale ani samotnému psovi, je určitě to, když je to pes, kdo určuje, kdy a co bude jíst. Použiji vtipný příměr od Martina Kváše, výživového odborníka Britu, který jsem četla v jednom z článků: “Rozhodně by nemělo docházet k situaci, že se pejsek upřeně zadívá na zmrzku a páník se s ním hned dělí o svoje sousto. To je základní výchovná chyba.”
Já vždy rituál krmení uvozuji povelem “jídlo”, pak počkám, až se psi v klidu posadí na obvyklé místo, kde dostávají své misky, a až na povel “můžeš” se pustí do toho, co jim servíruji. Žebrání u stolu je u nás přísně zakázáno a pamlsky se snažíme dávat jako odměnu za něco, nejčastěji poslechnutí nějakého povelu. Martin Kváš mne však poučil, že psovi můžeme dát pamlsek “jen tak”, ale v tom případě by měl být naučen na povel “můžeš” a umět ho rozlišit od “moje”.
Někomu by to mohlo přijít přísné - proč takového povyku. Často můžeme slýchat, že když psovi tolik chutná, tak mu to určitě neuškodí. Ale je to právě naopak a i některé doma se povalující laskominy pro lidi pro něj mohou být jedovaté (více v článku “Co dělat při podezření na otravu psa?”). I když to někomu může připadat nemilosrdné, kvalitní granule dávají psům a jejich tělům přesně to, co potřebují, i když to není zrovna nejpestřejší jídelníček.
Je tu však ještě jeden důvod, proč se se psem nedělit o lidské pochutiny. Nejen naši chlupáči mi neustále připomínají, jak jsou psi celoživotně učenliví a přizpůsobiví. Stačí chvilka strávená u někoho na hlídání, kde se podává šunčička a salámek, a pes pak může doma odmítat granule, které do té doby baštil bez problému. To se stalo jedné mojí známé, která se nakonec musela radit s veterinářem, jak celou zapeklitou situaci vyřešit.
A co vy? Jste přísní páníčkové nebo vám to občas “ujede”? Jestli máte nějakou vychytávku, jak těm mlsným očkám uniknout, sem s ní!
Někdo potkany vnímá jen jako přerostlé myši žijící v kanálech. Přitom ale může jít o ideálního mazlíčka - společenského, inteligentního a přítulného. Dosvědčí vám to všichni, kdo si toto zvířátko, původně vyšlechtěné pro laboratorní testy, pořídili.
Na trhu seženete ohromné množství různých vitaminů a doplňků stravy pro vaše psí parťáky. Jak se v tom moři různých výrobků vyznat a kdy je vhodné je pejskovi dávat?
Pro jedny samozřejmost, pro druhé sci-fi. O čem je řeč? O psí kanceláři. Chtěli byste také vyrazit se psem do práce? Nejprve si zjistěte, jestli to u vás nenarazí na šéfa nebo směrnice. Jak na to a co dalšího je potřeba promyslet?
Ať už má pes srst dlouhou nebo krátkou, hrubou nebo kudrnatou, starat se o ni musíme. Víte, jaký typ hřebenu nebo kartáče se hodí pro kožich právě toho vašeho parťáka? Výběr správného náčiní a přístupu k péči o srst je důležitá, abychom neporušili její...
Co si budeme povídat, díky své energetické povaze se naši psí parťáci mohou snadno dostat do maléru a zranit se. Kolikrát za to ale může jen blbá náhoda nebo cizí nepozornost. Jednoduše řečeno, každý pes se může v důsledku zranění dostat do ohrožení...
Odměňování psa pamlsky je důležitou součástí vytváření vzájemné vazby. Nestačí ale parťákovi odměnu jen tak házet. Načasování je velmi důležité stejně jako volba správných pamlsků.
Zima se nám pomalu blíží a podle všeho bude pěkně tuhá. Je tedy načase si připomenout, co to znamená pro psí tlapky, a jak se o ně v tomto pro ně náročném období starat.
Hledáte pro svou kočku kvalitní a vyváženou stravu? Pak by vás mohlo zajímat, jak jsme dopadly s testováním granulí Brit.
Každý, kdo žije s kočkou, se již nejspíš s trichobezoárem setkal, ať už o tom ví, nebo ne. Co to tedy vlastně je, jak se tvoří a proč jsou pro kočku nebezpečné?
Pokud se váš pes dostane do bitky s jiným psem a vyjde z ní se zraněním, je dobré vědět, že v takovém případě máte právo na náhradu škody. To samé platí v případě, že na vašeho psa zaútočí člověk. Nový občanský zákoník pro takovou situaci obsahuje...
Kočka a pes a jejich vztah k člověku se od sebe velmi liší. Nesmíme na to zapomínat ani při jejich výchově. Zatímco u psa může trest nežádoucí chování eliminovat, u kočky způsobí spíše ještě větší škodu.
Česání kočky je důležité pro její zdraví i pro utužování vzájemných vztahů. Jak často ale česat a jaký hřeben nebo kartáč je právě pro tu vaši kočku ten nejvhodnější?
