Falešná březost slovy odborníků

Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:

1) Jaké jsou příčiny falešné březosti u fen?
Falešnou březost u fen způsobují hormonální změny na vaječníku. Díky specifickému pohlavnímu cyklu dochází v těle fenky k velmi podobným hormonálním změnám jak při těhotenství, tak  i v případě nezabřeznutí. Proto se může chovat téměř stejně jako při graviditě.

2) Je to častý jev?
Ano, nejde o nic výjimečného. Stav je to ale individuální, takže každá fena jím netrpí.

3) Kdy se falešná březost objevuje?
Setkáváme se s ní až u starších fen – častěji u těch, které nikdy neměly štěňata. Nastane obvykle zhruba 6–10 týdnů po dohárání, tedy v době, kdy by fenka v případě skutečného těhotenství porodila.

4) Je falešná březost nebezpečná?
Závisí na její intenzitě. V mírnějších případech dochází pouze ke zduření mléčné žlázy bez produkce  mléka a ke změnám v chování. Fena může být klidnější či mazlivější, některé feny ale reagují i obráceně. Každopádně takové případy jsou bez rizika. U silnější falešné březosti však dochází k produkci mléka a hrozí zánět. Nahromaděné mléko se totiž snadno infikuje kožními bakteriemi přes strukový kanálek. Vzniklý zánět mléčné žlázy může přijít velmi rychle a vyžaduje léčbu antibiotiky. Navíc dochází k překrvování mléčné žlázy a s tím je spojené nebezpečí vzniku chronických zánětů. Bohužel se tak zvyšuje pravděpodobnost vzniku nádorů mléčné žlázy.

5) Dá se opakovaná falešná březost nějak řešit?
Existuje dokonce několik řešení. V počátku jejího vzniku je možné podávat léky potlačující produkci mléka a zduření mléčné žlázy. Fena by v případě, že se jí nalijí cecíky, neměla jíst ve větším množství maso, protože z něj získává látky potřebné pro tvorbu mateřského mléka. Ale pozor, v bezmasé dietě jsou zase obsaženy především sacharidy, které slouží jako výborný zdroj energie pro psa a tudíž i jako zdroj energie pro produkci mléka. Nejlepším řešením je tudíž dočasné omezení přístupu k vodě. Mléko je z cca 94 % tvořeno vodou. Ta do něj přechází přímo, aniž by se v těle někde skladovala a až pak do mléka „přidávala“. Příjem tekutin má tedy přímý vliv na tvorbu mléka. Dodržování pitného režimu se proto velmi důrazně doporučuje i kojícím ženám. Aby bylo množství vody pod kontrolou, je dobré podávat ji samostatně. Normální spotřeba vody je asi 2x – 3x vyšší než příjem sušiny. Falešně březí fenka musí dostávat méně. Ale pozor, napít dostat musí, aby zas nepřišly zdravotní problémy z druhé strany!
Dalším řešením je nakrytí feny a odchování štěňat. Tento způsob ale není stoprocentní. Může, ale nemusí změnit míru falešné březosti při dalším hárání. Definitivním a jednoznačným řešením je kastrace. Zabrání vzniku falešné březosti jednou pro vždy, ta totiž vzniká jen po hárání, k němuž po kastraci nedochází.

Samozřejmě jsem se hned zeptala, jestli mám vyrazit do světa hledat Kulajdě ženicha. Podle pana doktora je ale Kulajda už za zenitem. Štěňátka měla mít do tří let, v šesti letech už je nejlepším řešením kastrace. A měla bych si s ní pospíšit. Po každém hárání se totiž – březost nebřezost – zvyšuje pravděpodobnost nádorových onemocnění. Škoda že mi nikdo včas neřekl, ať nechám svou fenku vykastrovat co nejdříve po jejím prvním hárání, pokud si nemůžu dovolit štěňata. Ušetřilo by mi to starosti a Kulajda by nemusela držet veganskou dietu.