Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Povýšila ho na polštář s velkým P. Odmítala se o Polštář s kýmkoli dělit. Vrčela a tvářila se šíleně, když jsme se k jejímu novému pelíšku snažili přiblížit nebo po ní chtěli, aby slezla. Těžko se ten výraz popisuje, ale věřím, že každý pán pozná, když se jeho pes tváří tak trochu jako psychopat. Nakonec už mě ani nepřiběhla pozdravit po příchodu domů, jen aby nemusela Polštář opouštět. Mého přítele ale zdravila. Nakonec se nejspíš smířila s tím, že spolu Polštář sdílejí.
Slyšela jsem o falešné březosti už dřív a samozřejmě mě napadlo, jestli s ní náhodou tahle fixace na Polštář nesouvisí. Podezření se mi potvrdilo záhy, když jsem kulajdu sušila po procházce. Všimla jsem si, že se jí jemné chloupky na bříšku slepily něčím světlým. Nečistotu se mi podařilo snadno sundat. Druhý den se ale objevila znovu a hned na dvou místech – kolem cecíků. V tu chvíli už o falešné březosti nebylo pochyb. Zkusila jsem zmáčknout cecík a skutečně z něj vykoukla kapička mateřského mléka. Kulajda je malý chlupáč, takže cecíky na první pohled nevypadaly nijak zduřené nebo jinak barevné. Až po bližším prohlédnutí mi došlo, že jsou trošku větší.
Slyšela jsem, že tvorba mléka může vést ke komplikacím, pokud jím fenka nemá koho nakrmit, takže ji hned zítra vezmu k lékaři. Jak to jen půjde, napíšu vám, co mi poradil.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
