Každý, kdo je hrdým majitelem nějakého kočičího tvora, určitě moc dobře zná, že kočičí srst vznášející se v malých i větších chomáčcích všude po bytě či domě, je naprosto standardní záležitost. Jak se ale z těch chloupků nezbláznit a mít všechno relativně pod kontrolou?
Každý, kdo je hrdým majitelem nějakého kočičího tvora, určitě moc dobře zná, že kočičí srst vznášející se v malých i větších chomáčcích všude po bytě či domě, je naprosto standardní záležitost. Jak se ale z těch chloupků nezbláznit a mít všechno relativně pod kontrolou?
Věřím, že pro zkušené kočkaře nepůjde o nic nového, nicméně opakování je matka moudrosti, a proto přináším praktické desatero péče o kočičí srst :-). Mně se rozhodně osvědčilo a budu ráda, když z něj budete profitovat i vy.
Jestli jsou něčím kočky známé, tak je to jejich smyslem pro čistotou. Od chvíle, kdy byly jako malá koťátka odebrána od jejich kočičí matky, která jim láskyplně čistila srst olizováním, jsou nuceny o ni pravidelně dbát samy. Věděli jste, že jejím ošetřováním tráví v průměru až 2,5 hodiny denně?
Olizování koťat jejich matkou plní i další úlohu než jen tu hygienickou, a to úlohu socializační. Kotě si tak se svojí matkou upevňuje vzájemné pouto, které je poté nahrazeno poutem mezi člověkem a zvířetem. Kotě proto zvykejte na kontakt a péči od mala.
Péči spojte s chvilkou, kdy kočka odpočívá. Obecně se radí buď po jídle či po nějaké energeticky náročnější aktivitě. Kočka si na to zvykne a bude to mít spojeno s relaxem. Zpočátku srst ošetřujte kratší dobu, cca 5 – 10 minut, postupně můžete tuto dobu navyšovat.
Co do úklidu, ten může být o něco náročnější u kočky krátkosrsté, neboť se její chloupky všude zapichují. Pokud ovšem vyčesávání nepatří mezi vaše nejoblíbenější aktivity, doporučuji si pořídit spíše kočku s kratší srstí. I té je ovšem potřeba alespoň základní péči o její srst. Vyčesáváním pomáháme kočce udržovat její kožich zdravý. Odstraňujeme mrtvé chlupy a odumřelé kožní buňky, další nečistoty a masírujeme kůži.
Zanedbání by mohlo vést, až k zdravotním problémům zvířete jako je například tvorba bezoárů. K té dochází tím, že kočka olizováním omylem spolkne i staré odumřelé chlupy, které ji pak dělají v žaludku neplechu. Důležité je dbát i na prevenci, a to zcela jednoduchým způsobem. Kočce můžete například pořídit trávu, která jim pomáhá čistit vyvoláním přirozeného zvracení.
Na druhou stranu přehnaná péče může být pro kočku stejně tak škodlivá. Přespřílišným vyčesáváním můžeme způsobit nadbytečnou tvorbu kožního mazu.
Intenzitu péče tedy volíme podle plemene a především typu srsti dané kočky. Krátkosrsté kočky je doporučeno vyčesávat přibližně jedenkrát týdně, dlouhosrsté pak častěji – 2-3krát týdně.
V době línání, zejména v měsících následujících po zimě, věnujte svým kočičím chlupáčům zvýšenou péči. Pokud by ovšem zvíře ztrácelo podezřele hodně srsti i v jiných obdobích, např. spojené se sníženým příjmem potravy, raději se obraťte na veterináře.
Stejně jako pro psy i pro kočky existuje celá řada různých druhů kartáčů a hřebenů. Ty plní různé funkce dle typu srsti (krycí, pesníky nebo podsada). Při úpravě kočičí srsti si můžeme pomáhat i různými oleji či pudry, ale i šampony.
Kočky obecně příliš nemilují vodu a koupání. Bytové kočky proto není nutné nutit a koupat. Pokud narazíte v kočičím kabátě na nějaký nepěkný chuchvalec, je obecně lepší jej postříkat speciálním roztokem na zacuchané chlupy, než s ním násilně bojovat kartáčem či hřebenem, nemluvě o nůžkách.
O tom, že péče o kočičí srst může být i zábava, mne přesvědčil náš kocour, který miluje, když mu srst vysáváme luxem. Samozřejmě na nízký stupeň, tak aby to zvířeti neublížilo. Pro kocoura je to vrchol relaxace spojený i s masáží těla. Je kouzelné, jak kočky dokáží spojit příjemné s užitečným :-). Co mají vaše kočky nejraději?
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...