Už na první pohled je jasné, že psi se od vlků v mnohém liší. Rozcházejí se v životním stylu i vzhledu. Jak to všechno ale začalo? Co může za to, že se z vlků začali stávat psi? Možná vás překvapí, že lidé nebyli tím prvním hybatelem.
Zatímco některá plemena, jako je třeba československý vlčák, od vlka jen stěží rozeznáte, jiná, kterých je většina, se vlkovi nepodobají ani náznakem. Někdy, třeba u čivavy, dokonce těžko věřit, že mají stejné předky.
Psi také prošli dlouhými lety domestikace a šlechtění, kdy jsme si je přetvářeli k obrazu svému. Vypichovali jsme vlastnosti, které se nám hodí a potlačovali ty nevhodné. Díky tomu máme dnes desítky různých plemen, která se často od sebe liší vzhledově i povahově. To vše by ale nebylo možné bez té prvotní změny, která vedla k domestikaci psa.
Domestikace hrála důležitou roli v rozvoji lidstva a neméně důležitá byla i ve vývoji psa. K tomu totiž nestačilo pouhé ochočování vlčích mláďat, potřeba byla změna genů. U některých původních vlků začaly určité geny mutovat, což vedlo k vývoji nervové soustavy a mozku. Jen díky těmto genovým mutacím byli psi přátelštější, nechali se ochočit a získali schopnost se lépe učit.
Geny mohou i za odlišné stravovací návyky psů a vlků. Zatímco vlci jsou a vždy byli výluční masožravci, u psů se začalo tvořit více genů ovlivňujících tvorbu enzymů štěpících a rozkládajících škrob. Díky tomu jsou psi schopni strávit ovoce, zeleninu, ale i vařenou rýži nebo těstoviny. Stali se částečnými všežravci.
Z toho je jasné, že zmutovaným vlkům (budoucím psům) měla lidská obydlí, jejich pole a zahrady co nabídnout. Blízkost lidí začala pro šelmy znamenat snadný přístup k potravě. Když si tento fakt spojíme s tím, že díky změnám povahy byly klidnější a daly se ochočit, počátky domestikace už vidíme v jasném světle. Není tedy ani překvapením, že největší domestikace psa proběhla právě s rozvojem zemědělství.
Výrobci kvalitního psího krmiva jsou si toho naštěstí vědomi. Vědí, že psi už dávno nejsou masožravci, a proto granule obsahují kromě masa i brambory, rýži, ovoce a bylinky. Prostě vše, co pes potřebuje k vyvážené stravě. Krmení pouze masem by pro psa naopak mělo neblahé dlouhodobé účinky.
Jste rádi, že všechny potřebné okolnosti se sešly v ten správný čas a ze psů a lidí se mohli stát nejlepší přátelé? Já tedy ano, bez mého pesana bych měla život o hodně chudší.
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
