Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu

Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.

Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.

Seznam surovin uvedený na obalu krmiva musí podle zákona obsahovat všechny suroviny použité v dané receptuře. Příslušná legislativa pak přesně uvádí, které názvy surovin jsou povolené a jak se mají používat. V minulém článku Jak rozumět etiketě krmiv jsem vám psal o tom, co se za suroviny považuje a jak má jejich výčet vypadat. Tentokrát se podrobněji zaměřím na jednotlivé, v krmivech pro psy a kočky nejčastěji používané suroviny.

  •          Maso

Za maso se považují všechny měkké tkáně zvířat. Patří sem svalovina, šlachy, povázky, bránice, kůže bez srsti nebo peří, srdce a jazyk. Tkáně, které nejsou tvořeny výhradně svalovinou, jsou někdy označovány také jako „produkty živočišného původu“. (V každém případě se všechny živočišné tkáně vždy označují ještě konkrétním druhem zvířete, tedy kuře/kuřecí, jehně/jehněčí…)

  •          Vedlejší produkty živočišného původu

Jedná se o všechny ostatní tkáně zvířecího těla, které není možné označit jako maso, nelze je s ním tedy zaměňovat. Mluvíme tu o vnitřnostech bez jejich obsahu a dalších orgánech (plíce, játra, ledviny a další). I zde se uvádí konkrétní živočišný druh. Mezi vedlejší produkty živočišného původu nesmí být zahrnuta srst, rohy, drápy a zuby. Vítané jsou naopak kuřecí (pochází z jatečných těl kuřat) a drůbeží tuky (pochází z jatečných těl ostatní drůbeže). Obě tyto suroviny jsou si obsahem živin velmi podobné a představují velmi dobrý zdroj živin.

  •          Vedlejší produkty rostlinného původu

Před takto deklarovanou surovinou se mějte na pozoru. Většinou jde o různé zbytky ze zpracování rostlinných materiálů, ale může se jednat i o rostlinný odpad bez valné výživové hodnoty, jehož se producenti potřebují zkrátka zbavit. Bývají proto bohužel používány v nejlevnějších krmivech. Raději hledejte granule, na nichž bude jasně napsáno, že obsahují rýži, pšenici nebo vhodně upravené brambory.

Důležitá rada na závěr

Při hodnocení krmiva se nenechte zmást způsobem zmiňování surovin. Například formulace „bohatý na komponent XY“ znamená, že daného komponentu musí být v krmivu alespoň 14 %.* Zákazník si myslí, že kupuje krmivo bohaté na maso, ale většina bílkovin přitom může pocházet z rostlinných zdrojů. Nebo lze na obalu číst „Se surovinou XY / Obsahuje XY“ apod., a získat tak dojem, že ono XY tvoří základ krmiva. Tuto formulaci ale může výrobce použít, i když krmivo obsahuje třeba pouhá 4 % zvýrazněného komponentu. Zejména kupujete-li jídlo pro alergika, měli byste si na podobné formulace dát pozor a pečlivě pročíst skutečné složení. Krmivo deklarované jako „s jehněčím a rýží“ totiž vůbec nemusí být hypoalergenní!

Ing. Martin Kváš

* Stanoveno v evropských zákonech EC 1831/2003 a EC 767/2009 – tyto dvě směrnice určují pravidla deklarace krmiv.

 

Související články

Jak rozumět etiketě krmiv

Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...

Rozdíly v krmení koček a psů

Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:

Focení v barvách podzimu

Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:

Vlci a gesta

Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...

I zvířata mají duši

Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.

Pelíšek není vždycky to správné místo

Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...

Jak zbavit světlou srst nežádoucích skvrn

Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...

Podávání krmiva – kdy a kolik?

Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...

Mýtus o schodech

Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...

Línání, nebo nemoc?

Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...

Lovec začátečník

Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...