Podle anglického průzkumu, kdy bylo dotazováno na 2 tisíce majitelů psů, většina páníčků využívá venčení jako chvíli, při které mají čas na sebe a relaxaci. Jaké další benefity nám vycházky s pejsky přináší?
V Anglii se dotazovali psích páníčků na to, jak nahlížejí na venčení a jestli má pro ně tento čas strávený se psem venku i nějaké další benefity. Výsledky ukázaly, že 8 z 10 lidí občas vezmou svého psa ven jen proto, aby si užili chvíli klidu a pohody. 73 % dotázaných dokonce považuje venkovní aktivity se psem za důležitý nástroj ke snižování stresu.
Drtivá většina dotázaných se shoduje na tom, že jim venčení poskytuje cenný čas k přemýšlení. Skoro polovina páníčků pak bere tento “čas pro sebe” jako nejlepší aspekt procházky se psem. Každý pátý dokonce při venčení dospěl k důležitému životnímu rozhodnutí - přestěhovat se, změnit zaměstnání, ukončit vztah nebo založit rodinu.
Venčení psa je jednou z našich nejdůležitějších povinností v péči o chlupáče a ačkoli je tato činnost určená hlavně psům, ukazuje se, že přináší spoustu pozitiv i nám lidem. A netýká se to jen naší zdravotní kondice.
Chvilkové odpoutání se od každodenních starostí a trávení času s nejlepším přítelem člověka nám dokáže krásně vyčistit hlavu. Díky tomu si trochu užijeme, tolik potřebného, času jen pro sebe. Spousta z nás využívá procházky také k důležitým rozhodnutím nebo odpočinku. Jako bonus nám dlouhé společné výpravy ještě utuží vzájemný vztah s psím parťákem.
Při průzkumu byli také účastníci požádáni, aby se svým psem vyrazili během jednoho týdne na 8 půlhodinových procházek a následně, aby se podělili o dojmy. Dvěma třetinám se prý zlepšila nálada a duševní zdraví. Téměř všichni pak uvedli, že na procházky chodili rádi. Více než čtvrtina zúčastněných byla zklamána, pokud si na plánovanou procházku nenašla čas.
Je jasné, že každý z nás má k procházkám jiný důvod. Může jít o trávení více času s rodinou, nebo sám se sebou. Někdo si na vycházce užívá klid, jiní vyráží s hafanem ven, aby si zlepšili kondici. Ukazuje se tak, že jen pro málokoho je venčení prostá povinnost. Jisté je, že společné procházky mají i na nás velmi pozitivní vliv.
Co vy, užíváte si venčení a chodíte na dlouhé procházky, jak jen to jde? Nebo se psem chodíte ve stylu vyčůrat a domů?
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...