Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Habešská kočka

Habešská kočka pravděpodobně žila na dvoře faraonů v době starého Egypta. Nejenže ji můžete vídat na různých vyobrazeních z té doby, zřetelná je i podoba tohoto plemene se soškami i nalezenými mumifikovanými kočkami. Přestože nezvratné důkazy příbuznosti nejsou.

Co ale víme jistě, je fakt, že byl předek habešské kočky dovezen do Velké Británie v roce 1868 polním maršálkem z Etiopie, tehdejší Habeše. Tato kočka jménem Zula byla zřejmě matkou všech habešských koček. Těm dnešním habeškám se ale moc nepodobala, až na typické zbarvení srsti. Uznání se toto plemeno v Británii dočkalo poměrně rychle, a to roku 1882.

Následující události, mezi které patřily i obě světové války a epidemie kočičí leukémie, se postaraly o značnou redukci členů plemene a chybělo jen málo k jeho vymření. Situace se začala otáčet až v 60. letech, kdy habešky začaly získávat na popularitě, a dnes už patří mezi nejznámější a nejoblíbenější krátkosrsté plemeno koček.

Jak už jsem předznamenávala, habešské kočky mají silnou osobnost, nehodí se proto pro každého. Jsou to moc chytré, extrovertní a svéhlavé kočky. Ač si stále udržují svou eleganci a jsou převážně tiché, dokáží člověku zřetelně sdělit, co chtějí. Jsou to nehorázní zvědavci a průzkumníci. Důkladně projde inspekcí cokoliv od nákupu až po návštěvu. Také velmi nerady riskují.

Aby se cítily dobře, potřebují hodně kontaktu se svojí rodinou a být jejím právoplatným členem, který není vynecháván z žádného dění. Takže pokud trávíte většinu dne mimo domov a kočka by doma měla být sama, chřadla by. Velmi dobře vycházejí s ostatními kočkami a skvělými parťáky dokáží být i psovi.

A kdo neví, jak taková habešská kočka vlastně vypadá, má svalnaté a pružné tělo mírného orientálního typu. Celkově působí dosti lehce a elegantně. Pochlubit se může hustým, jemným a hedvábným kožichem. Jeho původní barvou je barva divoká, nazývaná “ruddy”. Postupem času přibývaly barvy další, ovšem vždy s tickingem. To znamená, že na každém jednotlivém chlupu se nachází dva nebo tři tmavěji zbarvené proužky. Stejnou kresbu můžete najít například také u divokého králíka.

Zajímavostí je, že koťata tohoto plemene se rodí vždy s tmavou srstí, která pomalu zesvětluje až během dospívání. Může se také stát, že se ve vrhu objeví i dlouhosrsté kotě – tedy somálská kočka. Může totiž nést gen pro dlouhosrstost.

Máte habešku doma? Já mám nejraději jejich ruddy zbarvení, díky kterému vypadají zajímavě a divoce.