I přes značné snahy spolků na ochranu zvířat u nás poslední dobou stoupá počet polodivokých zvířat. Mohou za to hlavně kolonie koček, které se nekontrolovaně množí.
S problémem opuštěných psů a koček a množstvím polodivokých zvířat se potýká celá republika. Některá města mají zřízený kastrační program a finanční stránku věci vzala na svá bedra, aby počet volně žijících zvířat dostala pod kontrolu. Jinde se s kastračním programem můžete setkat u některých veterinářů a spolků, kde toulavé zvíře vykastrují za symbolický poplatek.
Problém ale je, že podle znění nového zákona odchytit volně žijící zvíře může jen vyškolený odborník s licencí, pracující pod registrovaným útulkem. Pokud vám tedy třeba po zahradě pobíhá bezprizorní kočka a rádi byste ji nechali vykastrovat, i kdyby na vás byla zvyklá a nechala se chytit do ruky, nemáte právo ji vzít a odvézt na veterinu. V opačném případě vám hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Jediná možnost je zaplatit si odchyt odborníkem.
Další velkou komplikací je, že kočky v koloniích jsou generace od generace “vyčůranější”. Rychle se naučí, že nemají lézt do sklopce a časem přijdou i na to, jak z něj dostat nastražené jídlo, aniž by se spustil. Sama jsem se v minulosti odchytů účastnila a byla svědkem toho, jak si kočky maso vytahávají ze sklopce packou, jak do sklopce vlezou, ale vyhnou se spouštěcímu mechanismu a jak kočky od pasti odhánějí koťata nebo je učí, jak nad ni vyzrát.
Každá generace je navíc divočejší a je složitější, občas i nemožné, znovu je zvyknout na lidský kontakt. A to dokonce i tehdy, když se vám koťata povede odchytnout už v raném věku. Zažila jsem odchycená dvouměsíční koťata, která se ani po několika měsících snahy o domestikaci a životu mezi domácími kočkami nesžila s člověkem a nenechala na sebe sáhnout. Nesnesla ani přítomnost člověka.
Vzhledem k těmto faktům a skutečnosti, že kapacity útulků jsou po většinu času naplněny, nebo spíše praskají ve švech, zůstává jediným východiskem snaha sdružení měst a obcí odchytit co nejvíc volně žijících koček, vykastrovat je a vypustit zpět do jejich útočiště a doufat, že časem se tak jejich počet začne zmenšovat.
K tomu je ovšem třeba, aby majitelé venkovních koček, nebo těch, které mají přístup ven, své mazlíky kastrovali. Nejen kočky, ale samozřejmě i kocoury. I proto je nezbytnou součástí kastračních programů osvěta veřejnosti, snažící se šířit a vysvětlit veškeré přínosy kastrace.
Problémem samozřejmě nejsou jen kočky, ale i psi. U obou druhů je obrovský počet odložených nebo opuštěných jedinců. Nejhorší je to po Vánocích a o prázdninách. Proto by majitelé psů a koček měli co nejvíce (ideálně kastrací) zabraňovat nechtěným nakrytím. I když totiž svým nechtěným mláďatům najdou domov a neodloží je vstříc svému osudu, nebo je rovnou nedej bože nezabijí, zavřou tak dveře k domovu mnohým bezprizorním zvířatům, čekajícím v útulku. I proto se stavy zvířat bez majitele nesnižují.
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
