Proč se psí stopaři pletou při monitorování divokých šelem
Psi trénování na lokalizaci trusu šelem v projektech ochrany přírody občas identifikují špatný druh. A to ve 4 až 45% případů. Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports přišla s možným vysvětlením, proč tomu tak je. Na vině nemusí být ani chyba ve výcviku psa, ani na straně psovoda.
Tito stopovací psi jsou ceněnými členy ochranářských týmů fungujících jako alternativa k fotopastem či jiným, invazivnějším metodám lokalizace jednotlivých druhů zvířat v daných oblastech. Zúčastnili se například studie identifikace trasy, kterou cestují ohrožené pumy a další masožravci podél biologicky důležitého koridoru v Argentině. Jejich výhodou je, že jelikož k lokalizaci používají čich a ne zrak, dokáží nalézt i trus ukrytý ve vysoké trávě, vzorky, které se díky dešti rozpustily do bahna.
Ani v případech, kdy psi vystopují špatný druh trusu, výsledky výzkumu to nezničí. Vědci, kteří tuto metodu ke sledování zvířat v terénu používají, obvykle nalezené vzorky podrobují testům DNA, aby druh zvířete potvrdili, nebo vyvrátili. Shromažďování a testování falešně pozitivních nálezů ale stojí čas a peníze.
Doposud se předpokládalo, že pokud se v detekčních studiích objeví necílový vzorek (tedy trus jiného než sledovaného zvířete), na vině je chyba ve výcviku stopovacího psa nebo psovoda. Zmiňovaná studie ale dokázala, že tomu tak nemusí být vždy. Složitost ekosystému, ve kterém se studie provádí, totiž může ovlivnit přesnost stopovacích psů. Přirozené chování necílových druhů zvířat totiž může změnit genetický profil trusu cílového druhu.
Jedním zmíněným přirozeným chováním je koprofágie - tedy pojídání výkalů. U divokých koček je toto chování spojeno s teritoriálními nebo výživovými benefity, u kojotů je ale pojídání pumích výkalů novým zjištěním a fakt, že se koprofágie přirozeně vyskytuje za různých okolností, má různé ekologické důsledky.
Pokusy prováděné v oblasti St. Louis zase ukázaly, jak může značení močí necílových druhů ovlivnit schopnost stopovacích psů lokalizovat trus žádaného druhu zvířete a také to, co se stane, pokud jedno zvíře přenese v tlamě trus jiného zvířete, případně se takový vzorek dostane do kontaktu s jeho slinami.
Díky těmto studiím výzkumníci zjistili, že všechny tyto tři vzorce přirozeného chování divokých zvířat, mění genetický profil trusu sledovaného druhu zvířete a také, že hrají roli v označování špatných vzorků trusu stopovacími psy.
Momentálně se rozšiřují oblasti použití stopovacích psů pro účely ochrany přírody, navyšuje se i počet takto trénovaných psů i zvířecích druhů, které stopují. Popravdě, jednodušší je kvalitně vycvičit psa než psovoda. Větší riziko chyby tedy hrozí na straně člověka.
Jak už jsem psala, chybně označené vzorky trusu sice zpomalují a ztěžují sledování zvířat, přinášejí ale cenné informace o funkci ekosystému, vnáší na světlo souvislosti například v otázce přenosu parazitů nebo chorob.
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...