Křečci, morčata i osmáci už vás nudí, nebo na ně prostě nemáte dostatek času? Rádi byste nějakého neokoukaného mazlíčka, kterého doma nemá každý druhý? Třeba pro vás bude to pravé ježek bělobřichý. Je to samotář aktivní převážně v noci.
Ježků se doma chová několik druhů. Tím nejrozšířenějším je právě ježek bělobřichý neboli africký trpasličí ježek. Tento ne zrovna tradiční domácí mazlíček, i když čím dál oblíbenější, se v zajetí dožívá až 9 let a váží jen 300 - 700 g. Tento druh je mezi chovateli oblíben zejména kvůli své mírné povaze a celkem snadnému chovu. Snadno totiž zkrotne, bez problému si zvykne na braní do ruky a není nijak kousavý.
Na rozdíl od většiny domácích mazlíků chovaných v kleci či boxu, jako jsou králíci, křečci či morčata, je ježek samotář. Musíte ovšem počítat s tím, že nejvíc aktivní je v noci. Přes den spí a probouzí se až navečer. V dnešní uspěchané době je tak toto nezávislé roztomilé zvířátko ideálním mazlíkem pro pracující. Naopak kvůli noční aktivitě a bodlinám se zas tak úplně nehodí pro děti.
Zatímco někteří ježečci jsou poměrně klidní, jiní jsou schopní celou noc proběhat. Stejně tak se u různých jedinců může lišit i doba buzení. Zatímco jeden se může začít probouzet už kolem šesti odpoledne, jiný bude chrnět až do půlnoci.
Mohlo by vás zarazit, že ježek bělobřichý nehybernuje, jak jste zvyklí u toho, kterého potkáváte v přírodě. Zimní spánek je pro tento africký druh naopak nebezpečný a může končit i smrtí. Další věc, co by vás u tohoto pichlavého mazlíka mohla překvapit, je jeho zvyk házení sliny na záda. Zatím se pořádně neví, proč to vlastně dělá. Souvisí to ale se seznamováním s novými pachy a chutěmi. Nejčastěji to také uvidíte u mláďat. Co vás naopak jistě nepřekvapí, je skulení se do klubíčka, když se ježek cítí ohrožený. Co možná ale nevíte, je, že u toho vrčí, funí a nadskakuje.
V pubertě si s takovým ježkem užijete svoje. Během dospívání několikrát mění bodliny, což je pro něj velmi nepříjemné a bývá při tom taky pěkně protivný. Rapidně zhorší svoje chování, ale po výměně se zas všechno vrátí do normálu.
Pokud se rozhodnete pořídit si domů malého bodlináče, určitě se vyplatí koupit si ježečka s rodokmenem, koneckonců jako u každého zvířete. Jako mazlíček se totiž chová docela krátce a jeho současná populace je téměř z 90 % příbuzensky provázaná. S pářením se tak musí postupovat opatrně, aby se co nejvíce minimalizovala možnost dědičné vady.
Jak už bylo řečeno, ježci jsou nezávislí samotáři. Povahově bývají přirovnáváni ke kočkám. Jsou to nezávislí svobodomyslní tvorečkové, kteří se ale většinou upnou k jednomu člověku, kterému pak bezmezně důvěřují. Tato důvěra je ale velmi křehká a lehce o ni přijdete, třeba jen podáváním léků nebo nějakou neopatrnou manipulací.
Ač je to samotář, je důležité s ježečkem trávit každý den dostatek času. Především pak v mládí, aby si na vás zvykl. Mladému ježkovi je třeba denně připomínat lidskou ruku a kontakt s ní. U starších jedinců už taková potřeba kontaktu není, pokud má vše, co potřebuje. Tedy kvalitní krmivo, kterým jsou kromě hmyzu kočičí granule a kapsičky, dostatek prostoru a hračky k vyžití.
Máte doma ježečka? Jak je to s jeho povahou, opravdu připomíná kočku?
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Darovat štěně nebo kotě je krásné, ALE…
Chtěli byste zvířátko pro radost, ale nemáte čas a peníze na kvalitní péči o psa nebo kočku? Nebojte se být originální a pořiďte si tarbíka!
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
