Nedávno jsem se s vámi podělila o můj pocit, že Kulajda má nadváhu, a o snahu řešit tento problém dietou. Zmenšení porcí jídla ale proměnilo moji fenku v chodící vysavač. Už dřív do sebe v nestřežených okamžicích cpala kdejaký zbytek jídla nebo špinavý papír pohozený na ulici. Teď by ale na procházkách nedělala nic jiného. Už si ani nevybírá a nepohrdne třeba nedopalkem z cigarety.
Nedávno jsem se s vámi podělila o můj pocit, že Kulajda má nadváhu, a o snahu řešit tento problém dietou. Zmenšení porcí jídla ale proměnilo moji fenku v chodící vysavač. Už dřív do sebe v nestřežených okamžicích cpala kdejaký zbytek jídla nebo špinavý papír pohozený na ulici. Teď by ale na procházkách nedělala nic jiného. Už si ani nevybírá a nepohrdne třeba nedopalkem z cigarety.
Než mi došlo, že ji zkrátka nedokážu uhlídat, otrávila se. Když jsme večer přišly z procházky, chovala se normálně, ale asi po dvou hodinách jsem si všimla, že má úplně nepřítomný pohled. Zorničky se jí roztáhly tak, že z její hnědé duhovky byl vidět jen asi milimetr, hlavičkou kývala ze strany na stranu jako ty figurky psíků, které se dávají pro pobavení za okno do auta, tlamičku měla otevřenou a bradu mokrou od slin. Uši sice držela nahoře a vrtěla ocasem, ale při chůzi se kymácela a nožičky se jí rozjížděly do stran, když se zastavila.
Zkusila jsem, jestli má chuť k jídlu. Samozřejmě měla, jídlo prostě miluje za každého stavu. Dala jsem jí kousek masa, pár granulí a řekla jsem si, že počkám, jestli se z toho vyspí. Druhý den ráno sice čile vyskočila z postele, ale pořád měla zpomalené reflexy a byla malátná. Chtěla jsem ji pohladit po hlavě, pomalu jsem natahovala ruku a Kulajda si jí všimla, až když ji měla nějakých deset centimetrů před očima. Leknutím sebou cukla.
To už jsem neváhala a okamžitě jsem ji vzala k veterináři. Posvítil jí do očí, uznal, že má velmi zpomalené reakce a že je něčím intoxikovaná. Píchl jí hned tři injekce, ta třetí očividně hodně bolela, ale i tak byla Kulajda hodná a klidná.
„Proč jste s ní nepřišla hned včera?“ ptal se překvapeně.
„No, víte, já jsem si toho všimla až v jedenáct večer…“
„To jsou akorát výmluvy, to říká každej,“ nenechal mě pan doktor dokončit větu a o něco méně rozčileně dodal: „Příště běžte hned na pohotovost. Víte, že v Praze je víc ambulancí pro zvířata než pro lidi?“
„Cože?“ žasla jsem a v duchu si poznamenala, že o tom musím zjistit víc (a samozřejmě vám to sem musím co nejdřív napsat).
„Jojo, je to tak. Tušíte, jak se jí to stalo? Nemohla sníst doma nějaký prášky? No jen se přiznejte,“ vyzývá mě přátelsky.
„Snad jedině Ibalgin, ten ležel na stole, ale…“
„Ne, to by hned zvracela, to není ono,“ zarazil mě doktor.
„Nic dalšího mě nenapadá. Myslíte, že mohla sníst něco otrávenýho?“
„To se moc nestává. Lidi s tim dost plašej, ale jen málokdo je tak zvrácenej, aby kladl otrávený kusy masa po městě, aby zabíjel zvířata. Mnohem častějš ten pes olízne nějakej postřik na trávníku nebo sní mršinu, ve který už můžou bejt bakteriální toxiny. Nebo třeba stačí, aby si někdo položil nákupní tašku na zem a vytek mu z ní nějakej čisticí prostředek, třeba Savo. Některý psi milujou Savo, na to bacha. Náhoda je blbec. Takže já vám dám prášky, ty jí pomůžou zbavit se zbytků toxickejch látek. Kolik jí dám… ta váží tak 5 kilo, žejo?“
„Ne, teď má něco přes sedm kil,“ přiznala jsem potupně a zmínila dietu.
„Jo?“ vedl mě překvapený veterinář k váze. „Ajo, tak to jsem ji podcenil. Do zejtřka ji ale nekrmte, tím by se ty nebezpečný látky mohly dostat hloubějc do těla. Dávala jste jí od tý doby jídlo?“
„Ano,“ špitla jsem. Já hloupá jsem si myslela, že jí tím dokonce pomůžu!
„A zvracela? Měla průjem?“
„Ne, od včerejška nic nedělala.“
„Dobře, tak už jí nic nedávejte. Zejtra přijďte na kontrolu a zkuste přinýst trochu první moči, když se vám to povede, ale nutný to není.“
Odešla jsem domů podstatně klidnější – myslím, že to dobře dopadne. Samozřejmě vám co nejdřív napíšu, jak Kulajdina léčba probíhala.
Přestože mají kočky svou hlavu, s výchovou byste to neměli vzdávat, jinak by se mohlo snadno stát, že se vaše kočka opravdu stane hlavou rodiny. Výchova kočky nemusí být nadlidský výkon. Stačí vědět, jak na ně! Přinášíme vám užitečné tipy, které vám...
V poslední době se poměrně často setkáváme s novým trendem – vegetariánskou stravou pro naše domácí mazlíčky. Přirozeně jsou psi i kočky masožravci, přesto se na trhu často objevují různé vegetariánské alternativy jejich stravy. Zeptali jsme se proto...
Stává se vám, že sotva položíte svému psovi misku s večeří na zem, všechny granulky zmizí a pes před každým jídlem působí, jako by celý týden nedostal najíst? Přestože hltání potravy je typické pro velké množství našich čtyřnohých parťáků, je u nich...
Léto a teplé počasí přímo lákají k vodním radovánkám. Pro mnoho psů je voda skvělou zábavou a osvěžením a také jedním ze skvělých způsobů, jak mu ulevit během letních veder. Pokud je váš pejsek milovníkem vody, nic vám nebrání užít si den plný...
Agility je jedním z nejoblíbenějších psích sportů nejen u nás, ale i v zahraničí. U tohoto dynamického a zábavného sportu si váš pejsek procvičí nejen své tělo, ale i hlavu. Navíc si užijete spoustu společné zábavy, která prohloubí váš vzájemný...
Rozrostla se vaše domácnost o huňatého člena rodiny? Gratulujeme, čekají vás dny plné radosti, spousty nových zážitků a dobrodružství! Aby se z vašeho roztomilého štěňátka nestala chodící spoušť, je potřeba velmi brzy začít také s výchovou. Vyzbrojte...
Kdo by nemiloval léto? Dny plné slunce, dnů strávených u vody nebo teplé večery v parku či na terase. Jsou však dny, kdy je horko nesnesitelné jak pro nás, tak i pro naše čtyřnohé parťáky. Během těchto dní zkoušíme všechny způsoby, jak si od tepla...
Ne nadarmo se říká, že pes je nejlepší přítel člověka. Jsou to naši nejvěrnější kamarádi, kteří by pro nás udělali, co nám na očích vidí. I mezi psy jsou navíc hrdinové, kteří zachraňují lidské životy nebo jim pomáhají se zvládáním každodenních...
Každý majitel kočky ví, že tato elegantní a na první pohled nezávislá zvířátka mají své jedinečné zvyky. Pokud chcete své kočce udělat radost, je dobré vědět, co opravdu miluje. Přinášíme vám devět nápadů na věci, které by v životě vaší kočky...
Pravidelně slavíme narozeniny svých blízkých kamarádů nebo rodiny. Ale co náš čtyřnohý parťák? I narozeniny našich věrných psích kamarádů si zaslouží pořádnou oslavu! A pokud nevíte, kdy se váš pes narodil, můžete například oslavit den, kdy jste si...
Máte pocit, že vás váš pes ignoruje a neposlouchá na zavolání? Je možné, že se u něj rozvíjí problémy se sluchem. Přestože může být život s hluchým psem výzvou, neslyšící psi mohou žít normální život plný radosti. Je ale potřeba, abyste se naučili,...
Výcvik je důležitý jak ve štěněcím věku, tak i během dospělosti. Nejenže si tím stále procvičujete poslušnost, jedná se ale také o mentální cvičení, které každý pes potřebuje. Při výcviku je ale důležitá motivace a odměna za dobře odvedenou práci....
