Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Americký Mini-Pei
Toto vzácné plemeno se velmi podobá svým předkům - Shar-Pei. Jsou to vlastně jeho zmenšeniny s pár odchylkami v povaze. Ačkoli je jejich výchova složitější, jsou to výborní rodinní společníci.
Mini-Peiové byli šlechtěni koncem 20. století v USA z menších jedinců druhu Shar-Pei. Účelem bylo dosáhnout menších a přítulnějších psů. Ačkoli mají tato plemena dodnes hodně společného, menší bratranci Shar-Peiů jsou podstatně energičtější, temperamentnější a živější. Mini-Pei je milý přátelský pes. Na svého pána sice nebývá moc silně fixovaný, jako tomu bývá u jiných plemen, i přesto ale dokáže být dokonalým rodinným společníkem a mazlem. Plusem je i jeho klidnost a samostatnost. K cizím lidem je ale nedůvěřivý a chová se k nim odměřeně. Většina z nich dokonce velmi špatně snáší dotyky od cizích.
Mini-Pei je vzhledově zmenšeninou Shar-Peie. Stejně jako Shar-Pei jsou i nejvýraznějšími znaky Mini-Peie volná svraštělá kůže, masivní plochá a široká lebka a široká tlama. Obě plemena také trpívají na horečnaté otoky hlezen a problémy se zrakem. Oči je třeba pravidelně kontrolovat, aby nedošlo ke vchlípení nebo vychlípení očního víčka kvůli jejich volné kůži. Takový stav je nutné řešit chirurgickým zákrokem.
Mini-Pei ale není psem pro každého. Ačkoli péče o něj není nijak náročná, stačí jen udržovat záhyby kůže v čistotě, začátečníci by mohli mít problém s jeho výchovou. Jsou to suverénní nezávislí psi, kteří rádi odpočívají a neradi fungují na povel. Pro trénink poslušnosti tedy nejsou tou nejlepší volbou. Nejde ani o velké sportovce. Jejich primární rolí je být člověku společníkem a mazlíkem. Dokážou být ale i dobrými strážci, co štěkotem upozorní na každý podezřelý zvuk.
Ačkoli jde o relativně nové plemeno, setkat se s ním můžete i u nás. V roce 2002 byl v Česku založen Klub chovatelů Mini-Pei. Setkali jste se už s tímto plemenem? Nebo ho máte dokonce doma? Pochlubte se!
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...