Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak lákavého? A jak na ni připravit sebe i psího chlupáče?
Že není s psími mazlíky nouze o zážitky, ví každý hrdý psí majitel. Nová dobrodružství však chtějí psí páníčci zažívat čím dál častěji daleko od měst, v nespoutané přírodní krajině. Lidé znovu začínají objevovat divočinu. A jejich psi u toho nesmí chybět. Svůj rozmach tak zažívají nejrůznější adrenalinové psí aktivity jako třeba doktrekking nebo nordic walking. V zimním období pak například mushing.
„Místo zápachu nafty čistý horský vzduch. Místo asfaltu lesní cesta. Místo řevu motorů tiše a naplno pracující pes,“ popisuje kouzlo divočiny jeden z fanoušků psích spřežení. Zní to až neuvěřitelně. Romanticky a nebezpečně zároveň. Přitom všem můžete vzpomínat na úryvky z knížky vašeho dětství Volání divočiny. Pravidlo číslo jedna ovšem zní: příprava, příprava a zase příprava. Neznalost a náročnost terénu už zradila nejednoho dobrodruha.
Než se necháte zlákat divočinou, nastudujte si dostupné informace nejen o místě, kam se chystáte, ale i o pravidlech volného pohybu psů v daném ročním období. Někteří psi sice nepotřebují vodítko a přirozeně se drží v blízkosti svého pána. Jsou to ale pořád šelmy, predátoři. Pokud se pohybujete v národním parku nebo na chráněném území, je povinnost mít psa na vodítku ve většině případů i nařízená.
Samovolné toulky mohou být pro psa navíc i nebezpečné, obzvlášť pokud se pohybujete v blízkosti prudkých srázů.
Na co dalšího se ještě připravit, než vyrazíte na cestu? Začněte povely, které se vám na treku mohou hodit. Mezi ty základní, které by pes měl na treku zvládat, určitě patří: ke mně, stůj, nech a pusť. Zbytek můžete trénovat „za běhu“.
Než vyběhnete, nezapomeňte zkontrolovat, zda pro vašeho psa máte sbaleno vše potřebné. Na seznamu by nemělo chybět: krmivo navíc, pitná voda, psí průkaz (např. mezinárodní očkovací průkaz), deka nebo ručník, světlo (nebo alespoň svítící obojek) a psí batoh.
Tip 1: Základem je komfort a bezpečí psa. Pokud se váš pes nebude cítit dobře, neužijete si únik do divočiny ani vy. Myslete na to, jaké má pes potřeby doma. A podle toho uzpůsobte i váš výlet a věci s sebou.
Tip 2: Pořiďte si sedák a vodítko s tlumičem. Budete mít volné ruce a zároveň zajištěného psa. Pustit ho můžete na samotě, kde budete mít jistotu, že je to bezpečné pro něj i vaše okolí.
Tip 3: Zajistěte, aby pes byl po celou dobu v suchu i teple. Pokud je váš pes zimomřivý nebo máte štěně, pořiďte mu některý z funkčních oblečků. Do horského terénu se mohou hodit i psí botičky.
Tip 4: Pořiďte si „psí“ vybavení. Někteří výrobci stanů prodávají dnes i produkty uzpůsobené tomu, aby odolaly psímu náporu :). Pokud se o podlahu svého stanu tolik nebojíte, jako ochrannou vrstvu použijte deku (ideálně odlehčenou flísovou, která je zároveň i dostatečně teplá).
Tip 5: Než vyrazíte do náročnějšího terénu, trénujte během pravidelných procházek. Zvykejte psa na psí batoh i na postroj. Pak vyzkoušejte venku nejprve jednu noc - některým psům může pobyt ve stanu zpočátku způsobovat stres. Přivykejte je proto postupně.
Už vás také volá divočina? Jaká jsou vaše oblíbená místa?
Věděli jste, že o víkendu měli naši mazlíčci svůj svátek? Na neděli 4. října totiž připadl Mezinárodní den zvířat. Akce pro návštěvníky si nepřipravili jen zoologické zahrady, ale i řada organizací pomáhající týraným či opuštěným zvířatům. A jak jste...
Od listopadu psi v Praze jenom na vodítku. Asi jste tuhle informaci taky zaznamenali. Co na ni říkáte? Ač jsem pejskař tělem i duší, tak musím říct, že v něčem tohle opatření chápu. Ne všichni obyvatelé Prahy psy zbožňují stejně tak jako já a ne každý...
Já sama zatím příchod nového člena domácnosti neočekávám, ale pár kamarádek už tenhle případ řešilo. Jak psovi, který je zvyklý být středobodem vesmíru a rozmazlovaným miláčkem vysvětlit, že teď se bude muset o svá privilegia dělit s malým človíčkem?...
Jak porozumět psí řeči, i když nejste Arabela? Základem je naučit se číst řeč těla a uvědomit si, že pes je v první řadě šelma, která se řídí především instinkty přežití, a až na druhém místě domácí mazlíček.
Máme tu podzim a s ním i začátek musherské sezóny. A ačkoli pořádná sněhová nadílka je ještě daleko před námi, trénovat se dá už teď, například na koloběžce. Takže pokud patříte mezi nadšence Jacka Londona a Bílého tesáka, bude se vám určitě tento...
Kočky v sobě mají geneticky zakódovanou čistotnost. Když z ničeho nic začnou čůrat mimo kočičí záchod, často to může značit nějaký problém (nejen zdravotní). Náš kocour to začal dělat až teď na stará kolena! Vůbec jsem netušila, oč jde, a proto jsem...
Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu...
O tom, že kočky jsou hravá stvoření, není pochyb. Naši kočičáci jsou toho živým důkazem. A jaké hry a hračky jsou jejich nejoblíbenější?
Pokud vás stejně jako mě čeká “last minute” dovolená, asi se shodneme, že první otázka, kterou si klademe, zní – S nebo BEZ? Jako pejskařům je vám určitě jasné, že myslím se psem nebo bez psa. Obvykle samozřejmě vyhrává první varianta a logicky proto...
Psi a vše kolem nich jsou mojí zálibou již od dětství, a tak není s podivem, že se volných chvilkách ráda pídím po tom, co se nového děje v kynologii. A tak vás asi nepřekvapí, že jsem si pro vás dnes přichystala článek o poměrně nové metodě výcviku...
Strašák všech majitelů psů. O čem je řeč? O přetočení žaludku neboli torzi. V naší rodině jsme vždycky měli spíše větší plemena psů jako například vlkodava. A tohle byla jedna z věcí, která byla naší noční můrou, neboť ti na to trpí obecně více, než...
Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
