Pes v oblacích

Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.

1)      S malým psem je to jako vždy snazší. Některé aerolinky vás s ním pustí i na palubu, je-li uzavřený v přepravce nebo jiné schráně s pevným nepropustným dnem. Musí se ovšem vejít do váhového limitu, který se pohybuje okolo 10 kg, a to i s bedýnkou. Ta po celou dobu letu zůstane pod sedadlem. (Tak mě napadá, že bych raději zavolala konkrétní aerolince a zeptala se na výšku prostoru pod sedadlem, aby se mi tam ta schrána vešla, jeden nikdy neví…) Do každého letadla smí nastoupit pouze jedno zvíře, proto je nezbytné rezervovat mu místo předem. Rozhodně nespoléhejte na to, že všechno nakonec nějak dopadne.

2)      Když vám aerolinka nedovolí cestovat se psem jako s příručním zavazadlem, musíte ho přepravovat jako spoluzavazadlo. Čili poletí s vámi, ale v nákladovém prostoru. Pochopitelně opět uzavřený ve schráně. Ta musí odpovídat mezinárodním pravidlům podle IATA, tzn. pevné stěny a dno (obvykle plastové), kovová dvířka s jednoduchým a spolehlivým zavíráním, úchyty pro bezpečnostní pásy a pro misku. Většinou stačí jen miska na vodu (pes v letadle určitě nestráví víc jak den), ale někdy je vyžadována také miska na krmivo. Letušky mají během letu do podpalubí přístup, takže nervózního psa mohou uklidnit třeba drobným pamlskem. Je vhodné vystlat dno schrány něčím savým, třeba papírovou plenou, ať pes v nejhorším případě neťapká v louži.

3)      Další možností je přemístit psa jako kargo a využít služeb přepravních společností, které se specializují jen na transport zvířat a věcí, nikoli lidí. Sice nemáte své zvíře u sebe, ale o komfort ho to nepřipraví. Přepravci za vás totiž obvykle zařídí vše, co je v jejich moci, a se vším poradí, mají totiž bohaté zkušenosti.

Vždy si ale předem zjistěte, co přesně vám nabízí a umožňuje společnost, se kterou se chystáte vzlétnout. Existují nejen váhové, ale i věkové limity pro přepravu zvířat. Takže pokud například posíláte papírová štěňata chovateli na druhém konci světa, ujistěte se, že jsou na letání dost stará. Většina společností nepřepravuje příliš mladá zvířata, spodní věková hranice může být i 10 měsíců. Některé neumožňují přepravu psa vůbec. A pokud ano, jejich služby se pochopitelně liší i cenově. První dvě možnosti přepravy se v případě Evropy pohybují řádově v desítkách eur, třetí pak ve stovkách eur. Samozřejmě si také ověřte, zda splňujete všechny požadavky, které daná země klade na zvířata překračující její hranice. Abyste pak kvůli zapomenutému očkování, nedoložené veterinární zprávě, přílišnému mládí zvířete apod. nestrávili dovolenou doma nebo nepořádali výstavu v terminálu letiště. S konkrétními pravidly přepravy zvířat do dané země vám poradí na příslušném velvyslanectví, na letišti nebo na veterinární správě.

Zeptala jsem se za vás kamaráda Jakuba, který byl se svým psem před měsícem v Portugalsku:

„Letěli jsme do Lisabonu s TAP. Pro psa to bylo za 70 eur jedním směrem. Proces je celkem jednoduchý. Až na drobné výjimky stejný, jako kdyby cestující chtěl přikoupit další zavazadlo na palubu. Nejdřív si zabukuje letenky, zavolá na číslo vybrané aerolinky, nahlásí, že by rád letěl se psem na palubě a někdo ho jistě informuje, jestli ještě mají místo, nebo jestli už je kapacita naplněná zvířaty lidí, kteří si let s nimi rezervovali dřív. Taky poradí, jak těžký může pes být (včetně přepravní tašky) a jaké rozměry by zavazadlo mělo mít, aby se vešlo na palubu. Na placení dojde při příchodu na letiště. Odbavení zavazadel probíhá stejně jako v případě jakýchkoli jiných příručních zavazadel. Rozhodně nedoporučuju posílat pejska přes laserový skener, lepší je vzít ho z tašky do náručí a přenést. Jo a hlavní je dopřát mu před odletem vydatnou procházku!“

Máte taky zkušenosti s leteckou dopravou zvířat? Poraďte mně a čtenářům, jakou společnost si vybrat, abychom byli spokojení jak my, tak pes.