Novela veterinárního zákona platná od 1. listopadu upravuje mimo jiné opatření ve vztahu k útulkům pro zvířata. Cílem je usnadnit kontroly zařízení, omezit existenci problémových chovů (množíren a hromadíren) a zlepšit tak postavení zvířat. Ve výsledku ale může dojít k zániku desítek spolků.
Novela veterinárního zákona nově ukládá povinnost zažádat místně příslušnou krajskou veterinární správu o zaregistrování útulku i oznámení chovu. Co to v praxi znamená? Mělo by to přispět k eliminaci velkých množíren a hromadíren (doposud měli oznamovací povinnost pouze chovatelé psů, kteří podnikali na základě živnostenského oprávnění).
Dojde tedy k většímu přehledu o chovech, kde se nachází větší počet psů a kde může docházet k jejich množení nebo nevhodné péči. Množení to ovšem zcela nezastaví - k vyhnutí se podmínkám pro chov stačí mít méně než 5 fen starších jednoho roku. Za neoznámení chovu navíc hrozí jen sankce, Státní veterinární správa nemůže chov zrušit. Jaké další důsledky bude novela mít?
Povinnost požádat příslušnou Krajskou veterinární správu o registraci má jakékoli zařízení starající se o toulavá a opuštěná zvířata, tedy i spolky. Veterinární zákon totiž nově definoval útulek jako “zařízení, které poskytuje dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům.“ (§ 3 odst. 1 písm. kk). Registrované útulky pak budou automaticky zařazeny do systému kontrol Státní veterinární správy. Měla by se tak zajistit lepší kontrola péče v těchto zařízeních (doteď totiž veterinární správa o útulku ani nemusela vědět, nemohla tedy ani kontrolovat jeho činnost).
Dnes je většina zařízení provozováno právě jako spolek - azyly, dočasky a depozita. Splnit ale zákonné podmínky pro útulek je (nejen) finančně náročné, proto mnoho těchto zařízení bude muset svou činnost ukončit.
Spousta spolků dnes funguje na bázi depozit - zvířata mají u sebe v bytě nebo domě. Před zahájením provozu útulku teď bude muset být na zařízení vystaven závazný posudek Státní veterinární správy, který bude sloužit jako podklad ve stavebním řízení k odhlášení stavby a vydání kolaudačního souhlasu. Zřídit splňující prostory je ale finančně i prostorově velmi nákladné (kotce, samostatná místnost na přípravu jídla, sklad atp.).
Součástí žádosti o registraci musí být i osvědčení o způsobilosti, tedy absolvování specializované odborné průpravy organizovanou vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny a ukončenou závěrečnou zkouškou. V praxi to znamená, že v útulku bude muset působit veterinář, veterinární ošetřovatel či minimálně člověk se složenou zkouškou z kurzu organizovaného veterinární fakultou.
Upravují se i pravidla, za jakým účelem je možné pořádat finanční sbírku. Třeba na samotný provoz spolku už to nepůjde. Vždy musí mít sbírka konkrétní účel - např. operace konkrétního zvířete. Obecná peněžní podpora nebude dále možná.
Na jednu stranu evidence útulků pomůže lépe kontrolovat jejich stav a nutnost odbornosti je také na místě. Je fakt, že existují spolky, které svou neodbornou péčí zvířatům mnohdy spíše uškodí. Tato novela zákona odsoudí k záhubě ale i spolky fungující, které na statut útulku nedosáhnou, ačkoli je v nich o zvířata mnohdy pečováno lépe než v útulku (domácí prostředí, bližší kontakt s člověkem, dohled 24 hod. apod.). Otázka je, kam tedy teď budou obce, které neprovozují vlastní útulek, nalezená či zabavená zvířata předávat, pokud jimi smluvený spolek skončí. Nebo kam se umístí ty stovky či tisíce psů a koček ze zaniklých spolků, když už teď jsou kapacity nedostačující?
Co si o novele zákona myslíte vy? Pomůže to postavení zvířat, nebo spíše uškodí?
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...