Se psem do práce

Třetinu dne obvykle trávíme v zaměstnání. To je spousta času. A tak není divu, že by řada z nás uvítala, kdyby mohla mít svého psího parťáka po svém boku i na pracovišti. Zaměstnavatelů, kteří to umožňují, raketově přibývá. Podle odhadů jich to dnes Čechům nabízí už celá desetina. Čím to? Odpověď je jednoduchá. Se psem v práci je prostě pohoda.

Co by mělo být krokem číslo jedna, než se pustíte do tohoto “psího podniku”? V první řadě je potřeba zjistit, jak se na celou věc dívá váš šéf. Pokud je to člověk, který má špatnou zkušenost se zvířaty nebo alergii na zvířecí srst, může být naše vyjednávání trochu náročnější. Ale i v takovém případě není předem nic ztraceno. Potvrzeno vlastní zkušeností. Ještě před rokem byste u mne v práci o psa “nezakopli”, dnes se jich tam pravidelně střídá sedm. A příští měsíc se dočkáme i psí nástěnky. Jak je to možné? Náš ředitel zjistil, že když jsme spokojení, pracujeme dvojnásob. Po zkušební době, na které jsme se na začátku domluvili, dal naší “psí kanceláři” zelenou.

Některé české firmy už dnes mají “pet-friendly” přístup zakotvený i ve svých firemních politikách. Tento trend je hodně podporovaný jejich “matkami” ze zahraničí, kde se na mazlíčky na pracovišti dívají jako na další benefit, který mohou nabídnout svým zaměstnancům. Zkuste si tedy nejprve zmapovat, jestli pobyt a pohyb zvířat ve vaší organizaci již neošetřují vaše vnitřní předpisy. Případně pak pravidla vlastníka budovy, který by mazlíčky na pracovišti mohl zakazovat z bezpečnostních či jiných důvodů. Může se totiž stát, že se na celý objekt vztahují bezpečnostní opatření, o kterých jste ani nemuseli vědět. Ale jedná se spíše o výjimky.

Pokud máte šéfa a směrnice na své straně, je ještě potřeba provést průzkum mezi kolegy. Pokud jste za celou dobu na téma psích mazlíčků s vašimi kolegy v horlivé debatě u ranní kávy nenarazili (což je v mém případě nemožné už jen kvůli mému psímu hrnečku), měli byste nejprve nenápadně vyzjistit, jaký je jejich vztah ke zvířatům a jestli sami nějakého mazlíčka nevlastní. Pokud ano, pak máte napůl vyhráno, obzvlášť když zdůrazníte výhody canisterapie a doplníte je nabídkou, že byste to mohli otestovat v praxi :). Do průzkumu je ale potřeba zahrnout co nejvíce spolupracovníků, nikoli jen váš nejbližší tým. Nepotřebujete sice posvěcení od všech, ale je dobré vědět, komu se třeba raději obloukem vyhýbat a kdo by naopak o naši návštěvu stál, aby si taky chlupáče na chvilku podrbal. Zkuste se, stejně jako já se svým šéfem, s kolegy domluvit na nějaké zkušební době.

A protože pořádek dělá přátele, navrhněte rovnou také pravidla, jak by váš pobyt v práci se psem mohl vypadat. Zvažte i situace, kdy vás znenadání odvolají na nějakou schůzku. Obzvlášť pro úzkostlivější typy psů, kteří jsou navíc v novém prostředí, může být i jinak dobře snášená chvilka samoty, osudovou, resp. ne pro ně, ale pro váš kancelářský nábytek :). Někteří moji kolegové si berou psy s sebou i na jednání, prý je to dobrý “icebreaker”. Můj pes je z těch, kteří chvíli neposedí, když nejsou ve “svém” (sem už počítáme i pelíšek pod pracovním stolem v kanceláři), a tak pro mě tahle možnost nepřipadá v úvahu. Naštěstí se jeden kolega nabídl, že mému chlupáči bude příležitostně dělat psí chůvu. Sám psa nemá, a tak si vždycky tenhle čas do sytosti užívá. Vytipujte si rovnou i někoho, kdo by vám na psa na chvíli hodil oko.

Vedle pravidel a pojištěného hlídání při krizové situaci je dobré promyslet, kde vytvoříte psovi vhodné zázemí. A opět, jestli jsou s tím všichni za jedno. To se bude asi hodně odvíjet od členění a dispozic kanceláří. V openspacu to bude určitě jiné než v kanceláři, kde sedíte čtyři a volný pohyb po místnosti nikomu nevadí. Odstraňte také všechno, o co by se pes mohl zranit nebo co by ho lákalo k “ochutnávce”. To můžou být v některých případech i pokojové květiny, pokud tedy máte takovou zvědavku jako já (co kdyby v té hlíně v květináči náhodou byla zahrabaná malá kostička, že?).

S tím souvisí i ujištění okolí, že v případě škody ji samozřejmě uhradíte. Je potřeba dopředu počítat s tím, že pejsek si občas jako hračku vypůjčí antistresový balonek vašich kolegů nebo někomu ukradne svačinu. Určitě byste potom neměli předstírat, že ten pes k vám vlastně nepatří. I to už jsem zažila. Připravte se také na to, že psa budete během dne venčit a dost možná tím přijdete o svou obědovou pauzu. Ještě že dnes existují nejrůznější donášky nebo krabičkové obědy :). Na druhou stranu se alespoň dostanete na čerstvý vzduch a protáhnete si nohy.

Co jsem ale doposud nezmínila a je to zcela zásadní, je povaha a osobností nastavení vašeho psa. Četla jsem spousta článků o tom, jaká plemena jsou vhodná proto, aby byla s námi na pracovišti. Stejně jako u řady dalších situací, kdy bereme svého psa mezi lidi, i v tomto případě pro to mají lepší předpoklady společenská plemena. Ale protože i psi mají různé povahy (a vy je znáte nejlépe), nemusíte nutně klást rovnítko mezi zlatosrstého retrívra a vaši představu psí kanceláře. Pokud je váš pes přizpůsobivý, klidný a nedoprovází každé vaše slovo hlasitým štěkáním, neměl by to být problém.

Jaký je váš názor na psa v práci? Máte s tím osobní zkušenosti, podělte se o ni s námi.