O tom, že nemáte v letních dnech nechávat zavřeného psa v autě, nebo jak přehřátí kočky a psa předcházet, už jsem psala. Prevenci tedy už máme v malíku. Je ale také třeba vědět, jak přehřátí zvířete poznat a co v takovém případě dělat.
Hypertermie, tedy celkové přehřátí organismu, u zvířat vzniká právě v takových dnech, jaké zrovna začínají - kdy není nouze o sluneční paprsky a vysoké teploty. Stejně jako lidé by i kočky a psi (a samozřejmě i jiná zvířata) měli v takových dnech přijímat více tekutin a v době nejvyšší sluneční aktivity vyhledávat stín. O prevenci přehřátí kočky se můžete více dozvědět tady a o tom, jak se vyhnout přehřátí u psa, si přečtěte v tomto článku. Dnes se zaměříme na to, jak úpal nebo úžeh u zvířete poznat a jak mu v takovém případě poskytnout první pomoc.
Úpal u zvířat spočívá v poškození tkání dlouhodobým pobytem na přímém slunci. Úžeh je celkové přehřátí zvířete. Může k němu tedy dojít, i když zvíře není přímo na slunci. Klasickým příkladem je ponechání psa v zavřeném autě v letních měsících. Může k němu ale postačit i nevětraná místnost, ve které je vyšší teplota. Nezapomínejte, že zvířatům hrozí větší riziko hypertermie, protože celé jejich tělo kryje srst a nemají možnost ochlazovat se potem. Proto v situaci, kdy se my cítíme nepohodlně, mohou být zvířata už v ohrožení.
Nebezpečí hypertermie u zvířat spočívá hlavně v tepelném stresu. Tedy v dehydrataci organismu a následnému otoku vnitřních orgánů (hlavně mozku a plic). Dehydratace může způsobit i zhuštění krve a rozpad červených krvinek.
Příznaky se nemusí objevit hned
Příznaky přehřátí se mohou objevit i několik hodin po tom, co bylo zvíře vystaveno tepelnému stresu. Hypertermie typicky postupuje takto:
Zpočátku zrychlený dech, jak se zvíře snaží ochladit. Časem se může zklidnit, protože se v mozku vyřadí termoregulační centra.
Poté přijde malátnost, slabost nebo až apatie.
Dostaví se zvracení a nechutenství.
Zvíře může být velmi žíznivé, ale také nemusí, pokud je už příliš vyčerpané.
Pokud dojde až ke zmiňovanému otoku mozku, zvíře si lehne a může mít i křeče v nohou.
V pokročilejších stádiích přehřátí se zvíře může dostat do kómatu a mnohdy i zemřít.
První pomoc
První pomocí při přehřátí zvířete je logicky jeho zchlazení. Velmi ale záleží na způsobu. Kdybyste třeba přehřátého pejska hodili do ledové vody, způsobili byste akorát šokovou reakci organismu a situace by se ještě zhoršila.
Doporučuje se buď namočení hlavy a končetin do vlažné vody, nebo zabalení zvířete do mokrého ručníku. Ochlazování by ale mělo trvat jen asi 10 - 15 minut, jinak by mohlo dojít k podchlazení organismu.
Můžete také ochladit jen tlapky, a to “obutím” kelímků s ledem nebo se zmrzlinou. Takové šokové ochlazení by ale nemělo přesáhnout dobu 5 - 10 minut. Mohlo by dojít nejen k podchlazení, ale i odumírání částí končetin.
Pomoc veterináře je nutná!
Pokud máte podezření, že u vašeho psa, kočky nebo třeba i králíka k přehřátí došlo, vždy a bez prodlení kontaktujte svého veterináře a konzultujte s ním stav zvířátka.
Pokud už je zvíře malátné, na nic nečekejte a vyhledejte pomoc nejbližší veterinární kliniky. Tehdy už totiž jde opravdu o minuty. Zvíře musí být okamžitě hydratováno, nejlépe nitrožilní infuzí, a musí se mu podat léky na otok mozku.
Řešili jste už někdy hypertermii u svého mazlíka? Mně se naštěstí zatím daří jí úspěšně předcházet. Ti z nás, kteří si někdy za život úpalem nebo úžehem prošli, vědí, jak nepříjemná a nebezpečná záležitost to je, a možná díky tomu dávají jak na sebe, tak na své blízké větší pozor.
O Vánocích chceme potěšit nejen sebe, ale i naše domácí mazlíčky. Nebo chceme potěšit sebe něčím pro naše domácí mazlíčky ;) Tak jako tak vám následující seznam připomene, co jste chtěli svému psovi či kočce pořídit, a pomůže vám zvolit správně.
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...