První pomoc při přehřátí zvířete

Hypertermie, tedy celkové přehřátí organismu, u zvířat vzniká právě v takových dnech, jaké zrovna začínají - kdy není nouze o sluneční paprsky a vysoké teploty. Stejně jako lidé by i kočky a psi (a samozřejmě i jiná zvířata) měli v takových dnech přijímat více tekutin a v době nejvyšší sluneční aktivity vyhledávat stín. O prevenci přehřátí kočky se můžete více dozvědět tady a o tom, jak se vyhnout přehřátí u psa, si přečtěte v tomto článku. Dnes se zaměříme na to, jak úpal nebo úžeh u zvířete poznat a jak mu v takovém případě poskytnout první pomoc.

Úpal u zvířat spočívá v poškození tkání dlouhodobým pobytem na přímém slunci. Úžeh je celkové přehřátí zvířete. Může k němu tedy dojít, i když zvíře není přímo na slunci. Klasickým příkladem je ponechání psa v zavřeném autě v letních měsících. Může k němu ale postačit i nevětraná místnost, ve které je vyšší teplota. Nezapomínejte, že zvířatům hrozí větší riziko hypertermie, protože celé jejich tělo kryje srst a nemají možnost ochlazovat se potem. Proto v situaci, kdy se my cítíme nepohodlně, mohou být zvířata už v ohrožení.

Nebezpečí hypertermie u zvířat spočívá hlavně v tepelném stresu. Tedy v dehydrataci organismu a následnému otoku vnitřních orgánů (hlavně mozku a plic). Dehydratace může způsobit i zhuštění krve a rozpad červených krvinek.

Příznaky se nemusí objevit hned

Příznaky přehřátí se mohou objevit i několik hodin po tom, co bylo zvíře vystaveno tepelnému stresu. Hypertermie typicky postupuje takto:

• Zpočátku zrychlený dech, jak se zvíře snaží ochladit. Časem se může zklidnit, protože se v mozku vyřadí termoregulační centra.
• Poté přijde malátnost, slabost nebo až apatie.
• Dostaví se zvracení a nechutenství.
• Zvíře může být velmi žíznivé, ale také nemusí, pokud je už příliš vyčerpané.
• Pokud dojde až ke zmiňovanému otoku mozku, zvíře si lehne a může mít i křeče v nohou.
• V pokročilejších stádiích přehřátí se zvíře může dostat do kómatu a mnohdy i zemřít.

První pomoc

První pomocí při přehřátí zvířete je logicky jeho zchlazení. Velmi ale záleží na způsobu. Kdybyste třeba přehřátého pejska hodili do ledové vody, způsobili byste akorát šokovou reakci organismu a situace by se ještě zhoršila.

Doporučuje se buď namočení hlavy a končetin do vlažné vody, nebo zabalení zvířete do mokrého ručníku. Ochlazování by ale mělo trvat jen asi 10 - 15 minut, jinak by mohlo dojít k podchlazení organismu.

Můžete také ochladit jen tlapky, a to “obutím” kelímků s ledem nebo se zmrzlinou. Takové šokové ochlazení by ale nemělo přesáhnout dobu 5 - 10 minut. Mohlo by dojít nejen k podchlazení, ale i odumírání částí končetin.

Pomoc veterináře je nutná!

Pokud máte podezření, že u vašeho psa, kočky nebo třeba i králíka k přehřátí došlo, vždy a bez prodlení kontaktujte svého veterináře a konzultujte s ním stav zvířátka.

Pokud už je zvíře malátné, na nic nečekejte a vyhledejte pomoc nejbližší veterinární kliniky. Tehdy už totiž jde opravdu o minuty. Zvíře musí být okamžitě hydratováno, nejlépe nitrožilní infuzí, a musí se mu podat léky na otok mozku.

Řešili jste už někdy hypertermii u svého mazlíka? Mně se naštěstí zatím daří jí úspěšně předcházet. Ti z nás, kteří si někdy za život úpalem nebo úžehem prošli, vědí, jak nepříjemná a nebezpečná záležitost to je, a možná díky tomu dávají jak na sebe, tak na své blízké větší pozor.