Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží se nám však letní dovolená, a tak jsem začala řešit, jak nejlépe uchovat granule čerstvé i mimo zázemí domova.
Ať už doma nebo na dovolené, vždy se řídím pravidlem, že granule by vždycky měly být čerstvé a voňavé. Ano, psí granule by měly vonět. Někdy se mi také stává, že připravuji krmení ve spěchu, například když spěchám do práce nebo večer za kulturou, a ne vždy tak ke granulím čichnu. Jinak je ale raději kontroluji pravidelně. Obzvláště teď v létě, kdy je větší riziko, že by v dlouho otevřeném pytli mohly žluknout.
To se mi naštěstí ještě nikdy nestalo, ale pár mých známých, kteří žijí v panelácích, a během velkých veder krmivo špatně skladovali, s tím mají neblahou zkušenost. V letních vedrech se musí skladovat granule obzvlášť pečlivě (ideálně by se měly uchovávat v teplotách do 25 stupňů Celsia), tedy v chladnějších a stinnějších místnostech a nejlépe v menších baleních. Sama dávám přednost větším balením granulí. I když je v mém případě pravda, že když se sejde celá naše psí smečka, tak máme celkem spotřebu a dlouho otevřený pytel tak u nás nehrozí.
Jenže vysoké teploty nejsou jedinou nástrahou správného skladování krmení. Vlhko - to je neřád číslo dvě. A není dobré jej podceňovat. Už se mi totiž stalo, že mi granule pro psy mojí vinou provlhly. A mohla za to lenost. Dovezla jsem na chalupu pytel granulí a načatý jsem ho tam ve sklepě nechala do další návštěvy. Ještě že jsem si toho všimla, mohla by se tam pak snadněji vytvořit plíseň! A ta nemusí být na pohled vůbec patrná. Je tak lepší se vlhku úplně vyvarovat. Už je to dávno a dnes jsem poučená a granule i na chalupě skladuji v plastovém neprodyšně uzavíratelném barelu.
Doma je to samozřejmostí od úplného začátku, kdy jsme přibrali do party prvního čtyřnohého kamaráda. To by totiž člověk neřekl, jak spolu může souviset nedostatek úložných prostor a skladování granulí. Můj první pes alias “věčný hlad” totiž vyčenichal své granule úplně všude a byl schopný vynaložit značné úsilí, aby se do pytle probojoval. Naštěstí jsem včas odhalila tuto jeho vlastní iniciativu, jenže nebylo žádné volné místo, kam je schovat. Špajz jsme bohužel neměli. Stačilo se poradit v té době se zkušenějšími známými, kteří nám poradili právě ony zmíněné barely. Ty seženete jak plastové, tak plechové a to v různých velikostech. A někdy jsou i docela pěkně designově řešené.
Jenže i barely mají své mouchy, které se ale dají vychytat. Jednou se mi totiž stalo, že jsem nové balení krmiva zcela automaticky přesypala a obal bezmyšlenkovitě vyhodila. Možná se divíte, proč by to mělo vadit. Zapomněla jsem si totiž zkontrolovat datum trvanlivosti. Je to tak, ani psí granule nevydrží věčně. Někteří výrobci, např. krmiva od Britu, garantují u neotevřených pytlů trvanlivost 18 měsíců od data výroby. U načatého je lepší se řídit pravidlem, že čím dříve ho váš pes spotřebuje, tím lépe. U nás to vychází přibližně na jedno balení měsíčně. Výhodou je i to, že na granule nemůžou jiní záškodníci. Tím mám na mysli především moučné moly, ale v případě chalupy například i myši.
No a jak s tím cestováním? Je to podobné jako doma. Když shrnu dva nejdůležitější body, kterými se snažím řídit i na cestách, jsou to:
Jak na to ale prakticky? Venkovní teplotu neovlivním, co ale ovlivnit můžu, je to, co psovi beru s sebou a jak to zabalím. Tím, že doma krmím z 99 % suchým krmivem, tak ani na cesty nemusím řešit, jak to udělat s konzervami. Nejen, že by byly do batohu těžké, navíc jezdíme často přenocovat do přírody, kde bohužel nedisponujeme ledničkou. A tak by se obsah otevřené konzervy mohl při teplých nocích, jako jsou ty současné, zkazit. Podobně to platí i pro různé psí salámy nebo masové pamlsky. Chlupáčům výraz při balení ale jasně napovídá, že bez psí dobroty nikam nejedeme, a proto s sebou vždycky balím i “nekazící se” alternativy. Každopádně pamlskovník je vždycky plný a pokud to teploty dovolují, ideálně masovými pochoutkami :-).
A na závěr se s vámi ještě podělím, jak přepravovat granule. Mně se nejvíce osvědčily takzvané foodbagy (je to takový nylonový zásobník ve tvaru válce a o rozměrech cca 15x25 cm). Můžu tak s sebou sbalit až 1,5 kg granulí. Dřív jsem ale také vozila krmivo ve větších plastových dózách nebo plastových lahvích. Problém byl ale s objemem. Igelitové sáčky příliš nedoporučuji, tak by se krmení mohlo zapařit, a díky tomu i zkazit. Důležité je, aby tam nešel vzduch, ale také aby nebyly granule na přímém slunci. Když by bylo opravdu velké horko, je ještě dobré to celé zabalit do novin. A pro vodáky prý prodávají i speciální voděodolné vaky.
Jaké jsou vaše zkušenosti se skladováním krmiva nejen na cestách? Máte ještě nějaké další ozkoušené vychytávky? Pokud ano, sem s nimi :-).
Nesmíme zde opomínat malé a roztomilé hlodavce, kteří jsou jedním z nejmenších domácích mazlíčků. Křečci jsou oblíbení pro svůj hebký kožíšek, roztomilé pacičky a nenáročnost. Než se rozhodnete si pořídit křečka, přečtěte si tyto zajímavosti, které...
Mezi lidmi panuje přesvědčení, že psi umí plavat a je pro ně tento pohyb přirozený. Psi jsou opravdu obvykle dobří plavci, ale existují i výjimky. Která plemena patří mezi neplavce a co byste o psím plavání měli vědět?
Oblíbený a milovaný mazlíček, nejlepší přítel člověka a především věrný společník – to vše je pes. O psech toho víme mnoho. Víme, jak se psi cvičí, co jedí, kolik nás stojí peněz a co k životu potřebují. Víte však opravdu všechno? Pojďme se podívat na...
V poslední době vzrůstá obliba sušeného masa jako pamlsku pro naše chlupáče. Pejsci i kočky se po něm mohou utlouct a páníčci oceňují, že je výživné a lehce stravitelné. Na co si ale dát pozor a je skutečně vhodné pro všechny chlupáče?
Každá kočka má jedinečnou strukturu nosu, jako má člověk jedinečné otisky prstů. Jde o dokonale vyvinutý orgán. Co vše kočičí nos dokáže? A jak důležitým pomocníkem pro kočku je?
Co kočkám umožňuje jejich flexibilitu? Kolik času tráví péčí o svou srst? Nebo k čemu slouží kočičí ocásek? Přinášíme 25 základních faktů o těchto záhadných, přesto úchvatných čtyřnohých stvořeních, která si tak rádi pořizujeme jako domácí mazlíčky....
Německý ovčák je jedno z nepořizovanějších psích plemen vůbec. A je také nejčastějším služebním plemenem. Pokud máte v plánu pořídit si psího chlupáče této rasy, máme pro vás pár zajímavostí, které jste o vlčácích - jak se německému ovčákovi lidově...
V dnešní turbulentní době je cokoli, co dokáže podpořit naši psychickou pohodu, vítáno. Felinoterapie neboli „léčba kočkou“ není v rámci zooterapie žádnou novinkou, ale často se na ní zapomíná. Jak a kde můžeme využít vrozeného daru empatie, intuice a...
Zvířecí mazlíčci jsou dnes v první řadě mazlíčci, až potom zvířátka. Do svého mazlíka investujeme často více než do sebe. Toho si všimli i inovátoři s obchodním duchem a vzniká mnoho startupů právě na poli chovatelství. Největším trendem je zajištění...
V prvním díle rozhovoru se slovenskou musherkou Katerinou Vigodovou jsme se bavili o tom, jak se na takový ski výlet s psím chlupáčem vůbec připravit. Dnes se spolu s Katkou v povídání vypravíme do sněhové stopy. Jaké povely by pejsek měl umět? A proč...
Jaro klepe na dveře a s ním i extrémní psí závody. Na co se můžeme v tomto roce těšit? A o co v tomto psím sportu vlastně jde?
Společná historie lidí a domestikovaných zvířat je plná zajímavých faktů. Rozšiřte si s námi obzory s čtyřiceti malými i velkými zajímavostmi o domácích mazlíčcích napříč staletími.
