Klíšťata? Psí nepřítel č. 1!

Pokud rádi trávíte čas se svým psem v přírodě, ať už procházkou na louce či v lese, nastala pro vás i vaše zvíře takzvaná „klíštěcí“ sezóna. Všude tam, kde je trocha zelené trávy, jsou i tito miniaturní parazité. V letních měsících, kdy je jejich výskyt nejvyšší, se tak téma napadení, účinné ochrany či možných onemocnění stává velmi aktuálním tématem.

Malí nebo velcí, klíšťata si nevybírají. Proto je především během teplých (letních) měsíců potřeba dbát zvýšenou měrou nejen na prevenci proti napadení klíštětem, ale také na kontrolu po procházce a případné včasné vyšetření u lékaře. Mezi vážné nemoci přenášené klíšťaty patří například lymská borelióza, klíšťová encefalitida, klíšťová obrna a čím dál tím více také anaplazmóza atd. Klíšťata ovšem neohrožují pouze nás, ale i naše mazlíčky.

Určitě to také dobře znáte – vyzkoušela jsem různé prostředky a stejně občas bývá můj pes obsypán bezpočtem těchto malých parazitujících tvorů, a to i na těch nestandardních místech jako mezi prsty na tlapách. Není to tím, že by antiparazitární přípravky, jako jsou obojky či sprej, byly nefunkční. Souvisí to i s počasím, kdy si klíšťata zvykají na klimatické podmínky a také jich tolik nezahyne během mírných zim. Neklesejte na mysli – důležité je určitě prevenci nepodcenit s tím, že to stejně nemá smysl. Mezi nabízenými variantami najdete:

vakcinaci zvířete;
takzvané „spoty“ neboli aplikaci kapky účinné látky za krk zvířete pomocí malé pipety;
již zmiňované antiparazitární přípravky (obojky, spreje, pudry apod.);
novinky v podobě různých tinktur a gelů, které slibují zahubit parazita a zabránění přenosu infekce.

Při výběru byste určitě měli brát v potaz velikost psa a typ jeho srsti (například v případě spreje, který je spíše doporučován pro hladkosrsté psy). Mně osobně se nejvíce osvědčily obojky a to především pro jejich dlouhodobou účinnost. Důležité také ovšem je, kolik času můžete věnovat na (preventivní) péči včetně prohlídky srsti po procházkách. Nejčastějšími místy, kde se klíšťata přisávají, jsou ty s tenkými vrstvami kůže, ale také na hlavě, kde s nimi sám pes příliš nezmůže.

Pokud se klíště přeci jen chytí a začne sát, neodkládejte dobu jeho vytažení na později. S prodlužující se dobou sání se zároveň zvyšuje riziko přenosu infekce. Pokud byste měli podezření či zpozorovali příznaky zmíněných onemocnění, můžete klíště odnést na rozbor, jestli se nejednalo o infekčního jedince. Klíště takzvaně vykrucujeme točivým pohybem, ideálně speciální pinzetou či háčkem. Pozor na dříve často rozšířený mýtus, že je dobré klíště natřít olejem či krémem, které by jej zadusily.

Opatrnost je potřeba i při manipulaci s pinzetou, abyste klíště omylem například neroztrhli. V takovém případě je nutné odstranit i nevytržený zbytek - nejčastěji kusadla a hlavu. V případě, že k tomu budete používat jehlu, nezapomeňte ji před tím vydezinfikovat. Jakmile klíště usmrtíte a je ještě zakousnuté, vypouští infikované sliny do rány a můžete tak dojít k přenosu nákazy. Ránu po odstranění klíštěte rovněž ošetřete dezinfekcí. Klíště pak spláchněte do toalety – ve vodě se utopí. Pokud by se rána náhodou zanítila, okamžitě jděte se zvířetem k veterináři.

Na závěr mě napadá ještě jedna otázka, kterou jsem zatím nezodpověděla, a to jestli se lze klíšťatům v létě vlastně vyhnout. Snížit riziko můžete tím, že se společně s vaším psem budete vyhýbat vysoké trávě. Především se prý klíšťata vyskytují v listnatých lesích, potkat je můžete ale i u vás na zahradě či v parku v centru města. Informace o takzvané „aktivitě klíšťat“ můžete sledovat např. na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

Napadení klíštětem se však netýká jen psů, ale i dalších zvířat jako například koček. Doporučení týkající se prevence pro ně však platí stejná. Při výběru a koupi konkrétní varianty ochrany vždy raději dejte přednost té určené vašemu zvířeti, případně se poraďte s vaším veterinářem. Všem vašim mazlíčkům tak přeji co nejméně napadení klíštětem a vám všem báječné letní dny.