Vztahy mezi kočkou a psem bývají všelijaké. Někteří jsou parťáci na život a na smrt, jiní úhlavní nepřátelé. Tady je příběh naší smečky, kterou si prošly všelijaké charaktery, ale vždy jsme se nějak sžili.
Všechno začalo, když k nám domů přišla první kočka. Ta Kočka, o které jsem vám psala. Svéhlavá, dominantní bytost, co bere kočičí čest smrtelně vážně. A pak přišla Roxy. Dvouměsíční ztřeštěné štěně z množírny. Až časem se ukázalo, že je to pěkně dominantní potvůrka s vrozenou bázlivostí a loveckým pudem. No, nejlepší kamarádky z nich nebyly. Roxy Kočku honila, ta ji na oplátku provokovala, ale dokázaly vedle sebe žít celkem v klidu, tolerovaly se.
Pak přišel Pantalaimon. Krásný černý dvouměsíční kocourek s trojúhelníkovou hlavou. Třeštiprdlo, v depozitu přezdívaný Kryštof (Kolumbus) pro jeho zvědavost a dobrodružnou povahu. Když jsem domů přinesla tuhle neřízenou střelu, Kočce bylo kolem tří let, Roxy zhruba dva. Kočka jeho příchod brala jako velezradu a ke kocourkovi se chovala s naprostým opovržením a znechucením. První den se urazila a utekla z domova, vrátila se až po dvou dnech, špinavá a s pokorným výrazem. Jak já se o ni bála! I potom všechny jeho pokusy o spřátelení ignorovala a raději trávila čas venku.
Zato z Roxy a Pantíka se stali úžasní nerozluční parťáci. Trávili spolu veškerý čas. Odpočívali spolu, hráli si spolu, prali se spolu... Dokonce vytvořili kooperaci při krádežích jídla, kdy ho kocour shazoval z linky, fenka dole trhala obaly a spolu se pak dělili o kořist. Pantalaimon s námi bohužel nebyl dlouho, nedožil se ani roku a stejně jako všichni jeho sourozenci podlehl FIP infekci.
Roxy jeho odchod nesla hodně těžce, proto jsme celkem rychle přivítali nového člena - půlročního pejska Aríška. Je to takový rozvrkočený nejistý ňouma s opatrovnickými sklony. S Kočkou měl snahu se přátelit, ta jeho zájem sice nesdílela, ale doma ho akceptovala. Roxy konečně měla na kom uplatňovat svoji dominanci a Aran se zas měl o koho starat.
Pak od nás odešla Roxy a zůstal jen Aran s Kočkou. Když je nikdo nerušil svou dominancí a honěním, ti dva se spolu celkem sblížili. Ne sice tak jako Pant s Roxy, ale doma zavládl naprostý klid. Velmi rychle si mezi sebou nastavili hranice (rozuměj Aran po pár kočičích fackách pochopil, kdy má Kočku nechat na pokoji) a brzy jsem je začala vídat ležet spolu na gauči nebo v posteli. Kočka dokonce snesla i nějaké to psí olíznutí. Hra se psem je stále pod Kočky důstojnost, ale i když by to nikdy nepřiznala, náklonnost, která by šla nazvat přátelstvím, k tomu psímu ňoumovi cítí.
No a jelikož jsme zřejmě stále neměli těch sociálních mezidruhových experimentů dost, pořídili jsme si ještě mládě dvounohé. To v Aríškovi probudilo jeho pečovatelské sklony. Stačilo sebemenší kňournutí, aby okamžitě přiběhl, veškerou mou manipulaci s dcerou ostražitě sledoval, vždy připraven zakročit. Pláč doprovázel kňučením a snahou ji utěšit, což se samozřejmě neobešlo bez jejího olizování.
S Kočkou to bylo složitější. Ta se sice tvářila že se nic neděje, rozhodla se ale dělat, že dcera prostě neexistuje. Až tak po měsíci k ní sem tam opatrně, a hlavně nenápadně čuchla, až jsem ji jednou přistihla ležet s ní v postýlce. Nutno dodat, že dcerka byla mimino velmi klidné a tiché, takže ani Kočka nakonec neměla větší problém ji přijmout a začít akceptovat jako člena rodiny.
Další zvrat přišel, když se dcerka začala hýbat. Aran byl v první linii a bylo nutno oba naučit, co si k sobě můžou a nemůžou dovolit. Kočka tuhle lekci zvládla sama. Nikdy neměla problém vyjádřit, když se jí něco nelíbilo, a pořádek si tak sjednávala sama. Ani s dcerou to nebylo jinak. Pár šrámů na ručičce ji naučilo líp, než bych to zvládla já, že na Kočku musí jít pomalu, a poznat, kdy ji může hladit a kdy ji nechat být.
Nyní, troufám si říct, mají všichni členové naší domácnosti jasně stanovené hranice a pozice v rodině. Žijeme spolu v klidu a spokojeně, těšíme se ze vzájemné společnosti. Já už se jen těším, jaké změny ještě čas přinese a jaké nové členy smečky k nám osud zanese. Jak početnou smečku máte doma vy a jak se vám podařilo se vzájemně sžít?
Sváteční atmosféra na sebe nenechala dlouho čekat. Výzdoba je všude kolem nás, dárky zabalené, cukroví na stole a už jen zbývá si Vánoce pořádně užít v klidu a v kruhu svých blízkých. Pro chovatele domácích mazlíčků do této skupiny spadají nejen...
Vánoce jsou svátky hojnosti a to platí také o dobrém jídle. Snad každý se totiž těší na štědrovečerní stůl, není proto divu, že chceme dopřát to nejlepší také huňatým členům rodiny. Příliš vánočního mlsání by jim ale mohlo uškodit. Na co bychom si...
Většina českých pejskařů bere své čtyřnohé parťáky jako rovnocenné členy rodiny. Proto není výjimkou, že i psi pravidelně nacházejí pod stromečkem nějaké to překvapení. Pokud ještě nevíte, čím byste svého chlupáče potěšili letos, přinášíme tipy na...
Vánoce jsou za dveřmi, dárky pro vaše nejbližší jsou již vybrané a pečlivě zabalené. Možná přemýšlíte, že byste dárkem pod stromeček potěšili i vrnícího člena rodiny. Čím uděláte své kočce největší radost? Přinášíme několik tipů, se kterými rozhodně...
Vánoce jsou pomalu za dveřmi a vy se chystáte na každoroční přípravy všeho, co je se svátky neodmyslitelně spojené. Oslavy Vánoc a Nového roku ale zároveň představují pro majitele koček také menší výzvu. Jak zajistit, aby Vánoce a Silvestr...
Boxeři jsou temperamentním plemenem, které je proslulé svou láskou k lidem. Jeho povahu a nekonečnou energii někteří milují, pro jiné můžou být oříšek. Na to, jak přistupovat k péči a výchově boxerů, jsme se zeptali chovatelky Michaely Martinů.
Máte doma fenku, která je březí, nebo se připravujete na krytí? Čeká vás krásné a vzrušující období. Abyste zajistili hladký průběh březosti a samotného porodu, je potřeba myslet na to, že správná výživa a péče je zásadní pro to, aby fenka přivedla...
Už jste někdy viděli psa chodit se žlutou stuhou uvázanou kolem vodítka nebo obojku? Víte, co tato stuha znamená a jak byste se měli k takovým psům chovat?
Dny se postupně zkracují a počasí přímo vyzývá zůstat doma s teplým čajem. To se ale netýká našich čtyřnohých kamarádů. Pejsci milují pobyt venku bez ohledu na počasí. Proto je potřeba se dobře vybavit, zatnout zuby a vyrazit na procházku, i když vás...
Pes a dítě mohou být neodlučitelní kamarádi. Někdy může mít toto přátelství ale těžší začátky. Někteří psi totiž nemusí mít děti v lásce, hůře na ně reagují, nebo se jich dokonce bojí. Se strachem potom může bohužel přicházet také agresivní chování...
Cukrovka není jen velmi rozšířené tzv. civilizační onemocnění u lidí, ale mohou jí trpět i naši čtyřnozí parťáci. Odhaduje se, že cukrovkou trpí zhruba 1 pes z 200. Pokud si ten váš od veterináře odnese tuto diagnózu, nebojte, není to konec světa....
Už jste slyšeli o dogfitness? Opravdu se jedná o psí posilovnu. Teda ne doslova. Tento celkem nový psí sport, při kterém je posíleno a protaženo celé tělo, je určený pro každého pejska.
