Proč se psí stopaři pletou při monitorování divokých šelem

Psi trénování na lokalizaci trusu šelem v projektech ochrany přírody občas identifikují špatný druh. A to ve 4 až 45% případů. Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports přišla s možným vysvětlením, proč tomu tak je. Na vině nemusí být ani chyba ve výcviku psa, ani na straně psovoda.

Tito stopovací psi jsou ceněnými členy ochranářských týmů fungujících jako alternativa k fotopastem či jiným, invazivnějším metodám lokalizace jednotlivých druhů zvířat v daných oblastech. Zúčastnili se například studie identifikace trasy, kterou cestují ohrožené pumy a další masožravci podél biologicky důležitého koridoru v Argentině. Jejich výhodou je, že jelikož k lokalizaci používají čich a ne zrak, dokáží nalézt i trus ukrytý ve vysoké trávě, vzorky, které se díky dešti rozpustily do bahna.

Ani v případech, kdy psi vystopují špatný druh trusu, výsledky výzkumu to nezničí. Vědci, kteří tuto metodu ke sledování zvířat v terénu používají, obvykle nalezené vzorky podrobují testům DNA, aby druh zvířete potvrdili, nebo vyvrátili. Shromažďování a testování falešně pozitivních nálezů ale stojí čas a peníze.

Doposud se předpokládalo, že pokud se v detekčních studiích objeví necílový vzorek (tedy trus jiného než sledovaného zvířete), na vině je chyba ve výcviku stopovacího psa nebo psovoda. Zmiňovaná studie ale dokázala, že tomu tak nemusí být vždy. Složitost ekosystému, ve kterém se studie provádí, totiž může ovlivnit přesnost stopovacích psů. Přirozené chování necílových druhů zvířat totiž může změnit genetický profil trusu cílového druhu.

Jedním zmíněným přirozeným chováním je koprofágie - tedy pojídání výkalů. U divokých koček je toto chování spojeno s teritoriálními nebo výživovými benefity, u kojotů je ale pojídání pumích výkalů novým zjištěním a fakt, že se koprofágie přirozeně vyskytuje za různých okolností, má různé ekologické důsledky.

Pokusy prováděné v oblasti St. Louis zase ukázaly, jak může značení močí necílových druhů ovlivnit schopnost stopovacích psů lokalizovat trus žádaného druhu zvířete a také to, co se stane, pokud jedno zvíře přenese v tlamě trus jiného zvířete, případně se takový vzorek dostane do kontaktu s jeho slinami.

Díky těmto studiím výzkumníci zjistili, že všechny tyto tři vzorce přirozeného chování divokých zvířat, mění genetický profil trusu sledovaného druhu zvířete a také, že hrají roli v označování špatných vzorků trusu stopovacími psy.

Momentálně se rozšiřují oblasti použití stopovacích psů pro účely ochrany přírody, navyšuje se i počet takto trénovaných psů i zvířecích druhů, které stopují. Popravdě, jednodušší je kvalitně vycvičit psa než psovoda. Větší riziko chyby tedy hrozí na straně člověka.

Jak už jsem psala, chybně označené vzorky trusu sice zpomalují a ztěžují sledování zvířat, přinášejí ale cenné informace o funkci ekosystému, vnáší na světlo souvislosti například v otázce přenosu parazitů nebo chorob.

Související články

Klec jako domácí psí bouda. Kdy ji pořídit?

Klece nebo transportní boxy poskytují psím chlupáčům bezpečí a pohodlí nejen na cestách v autě. Čím dál častěji je můžete vidět i v domácnostech, kde žije pejsek. V jakých případech je psovi klec do bytu vhodné pořídit? Co do ní nepatří a co v ní...

Srpen patří Mezinárodnímu dni zvířat bez domova

Poslední odhady uvádějí, že každý třetí pejsek na světě nemá domov. Některé odhady jdou ještě dál a mluví o celé polovině všech psů. Je to poměrně vysoké číslo, poměry se však liší podle kontinentu. Nejen proto se každý třetí víkend v srpnu slaví...

Když si fena myslí, že je březí. Co s tím?

Pseudogravidita, falešná gravidita, falešná březost či faleška. Vše označuje jedno a to samé – stav, kdy se tělo fenky připravuje na porod, ačkoli březí není. Falešná březost se objevuje po hárání a může trvat až několik měsíců. Co ji způsobuje, jak...

Jak pečovat o mokrou srst, radí Klára Miketová

Léto je obdobím radostí. Teplé počasí vybízí k výletům a vodním radovánkám. Ty však pro naše psy nemusí být tak skvělé, jak se na první pohled může zdát. Mokrá srst totiž kolikrát může nadělat víc škody než užitku. Jak se o ni starat a jak předejít...

Když kočky škrábou

Kočky škrábou, to je známá věc. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, proč tomu tak je? Případně pokud doma máte kočičího kamaráda, možná vás napadlo, že by bylo dobré jej škrábání odnaučit. Zejména pokud vám někdy něco svými drápky zničil. My jsme se...

Ideální psí léto

Někdo jej miluje, někdo jej těžce snáší. Řeč je o létu a teplém počasí. To se může stát velmi nepříjemným i pro naše domácí čtyřnohé chlupáče. Zatímco kočky parná horka většinou snáší bez větších problémů, psi to mají naopak. Jaký program tedy...

Péče o mazlíčky: Kdy (ne)stříhat psí srst

Letní období vybízí ke zkrácení sestřihu. A to nejen našeho, ale i našich mazlíčků. Ne vždy však kratší srst znamená menší teplo na těle. Někdy to paradoxně může být i obráceně. Jak a kdy stříhat naše čtyřnohé kamarády a komu tento zodpovědný úkol...

Jak se využívá canisterapie při krizové intervenci

O tom, že přítomnost zvířat – konkrétně psů – má příznivé účinky na naši psychiku, jsme tu psali již několikrát. Canisterapie, tedy terapeutický proces, během nějž pes interaguje v různém rozsahu s pacientem nebo někým, kdo potřebuje ulevit od...

Výživa: Jak krmit během léta

S letními měsíci přichází teplé počasí a často i dovolená. Jak v takovém období naložit s výživou zvířat? Je nutné jim v horkých dnech upravovat stravu? A co je pro ně při tropických teplotách nejdůležitější? Toto téma jsme rozebírali s výživovým...