Dnes se podíváme na infekční peritonitidu koček - FIP, naprosto výjimečné virové onemocnění, které má vždy fatální konec. S viry způsobujícími FIP se za život dostane do styku většina koček, i když propuknutí nemoci se dostaví jen u malé části z nich. Jak tuto nemoc poznat? A konečně, blíží se vědci ke zvratu v její léčbě?
Když jsem si před dvěma lety přinesla domů z našeho depozita malého černého kocourka Pantalaimona, byla jsem štěstím bez sebe. Další kočku jsem sice neplánovala, ale do něj jsem se zamilovala na první pohled a dlouho jsem neodolala. Byl to takový hubeňour s rysy egypťana a čertem v těle. Radost mi ale dlouho nevydržela. Do půl roku všichni jeho sourozenci zemřeli na FIP a i u něj se brzy na to objevily příznaky. Jelikož jsem do té doby o nemoci nevěděla, velmi mě to zasáhlo, a o to hůř jsem celý průběh nemoci nesla. Proto si myslím, že každý majitel kočky by měl vědět, že tu FIP je a počítat s tím, že se i u jeho kočky - nejčastěji v mladším věku - může objevit.
FIP, tedy Feline Infectious Peritonitis, je infekční zánět pobřišnice. Původcem nemoci jsou viry z čeledi Coronaviridae, tzv. koronaviry. Toto onemocnění s fatálním koncem postihuje krom koček domácích i ostatní z čeledi Felidae, jako jsou lvi, rysi nebo gepardi.
S nepatogenním koronavirem (nezpůsobující onemocnění) se za život setká převážná část koček, stávají se z nich přenašeči viru. Jen u malého procenta koček ale v těle dojde k mutaci tohoto viru a následně k propuknutí FIP. Onemocnění samo o sobě tedy přenosné není, při propuknutí nemocí se koronaviry do vnějšího prostředí už nevylučují. K přenosu nezmutovaných koronavirů dochází při vzájemném kontaktu koček. Nejběžnějším místem nákazy je toaleta. Lze se ale nakazit i prostřednictvím slin, moči nebo mateřského mléka. Druhotně lze kočku nakazit, pokud s sebou vir přinesete na textiliích nebo třeba na podrážce.
Zmutovaná forma koronaviru dokáže narozdíl od nezmutované proniknout do buněk imunitního systému. V těchto buňkách pak vir žije a množí se, napadané buňky se usazují v orgánech (například v játrech nebo ledvinách) a způsobují zánětlivá ložiska. Imunitní systém organizmu totiž začne napadené buňky považovat za cizí a tělo se automaticky brání zánětem. Jelikož se koronavir stále množí a napadá další a další buňky, zánět se dál rozšiřuje až do kritického bodu.
Tento vir je tak nebezpečný proto, že jde o naprosto výjimečné virové onemocnění, nevyzpytatelnou chorobu, jejíž původ není stále jasný. Stále není prokázáno, co je spouštěčem mutace nebo příčinou neadekvátní reakce organismu.
Nejnáchylnější k onemocnění jsou kočky s oslabeným imunitním systémem - kočky po operaci, v rekonvalescenci, koťata a senioři. V depozitu jsme vypozorovali, že velmi často se FIP dostavilo po stresové situaci - stěhování, nový člen domácnosti, očkování atd. a hlavně u koťat do dvou let.
K propuknutí FIP může dojít až po týdnech, měsících nebo i letech od prvního kontaktu s koronavirem. Až do finálního stádia nemusí být zřejmé, o jaké onemocnění se jedná. Projevem může být nechutenství, ztráta váhy, zhoršení kvality srsti, apatie, horečka, deprese nebo únava. Existují dvě formy nemoci:
Ta méně častá je suchá forma. Má nejasné a dlouhodobější příznaky a léčba antibiotiky je bezvýsledná. V krevních testech ledvin a jater se objevují odlišnosti oproti zdravému stavu. Kočka nakažená suchou formou může žít i rok po projevu prvních příznaků.
Častější je vlhká forma onemocnění. Při ní dochází k uvolňování tekutiny do dutiny břišní, případně i do hrudního koše. Ostatní příznaky jsou podobné jako při suché formě. Kočka s touto formou FIP přežije asi dva měsíce.
Neexistuje žádná prevence před přenosem koronavirů. Jediné, co pro svou kočku můžeme udělat je podporovat její imunitní systém, udržovat ji zdravou a mimo stres, dbát na hygienu chovu a pravidelnou dezinfekci. Existuje sice vakcinace proti FIP, ale nejde o zaručenou prevenci. Zabraňuje jen infekci některými typy koronavirů a to jen u koček, které ještě do kontaktu s virem nepřišly.
Nyní se ale snad konečně v boji proti tomuto onemocnění blýská na lepší časy. Vědci z univerzity v Kansasu nedávno přišli s teorií, že by se léčba neměla ubírat směrem přímé likvidace viru podáváním antivirotik, ale měla by se zaměřit na potlačení množení viru. V laboratorních podmínkách se jim už dokonce podařilo vyléčit kočky v pokročilém stádiu FIP.
Nezbývá nám tedy než věřit, že tento výzkum konečně přinese spolehlivý lék a my se zas budeme moci o něco méně strachovat o naše kočičí společníky.
Silvestr je pro mnoho lidí symbolem oslav, radosti a nového začátku. Pro zvířata ale často představuje jeden z nejstresovějších dnů v roce. Hlučné výbuchy, oslnivé světelné záblesky, nečekané vibrace i změny v rutině mohou u psů i koček vyvolat...
Vánoční čas bývá plný radosti, vůní a dekorací, které vytvářejí sváteční atmosféru. Pro naše čtyřnohé společníky však mohou představovat nečekané nástrahy. Psi i kočky jsou přirozeně zvědaví, a tak není divu, že zkoumají všechno nové. Ať už jde o...
Zima je období, kdy se náš domov stává útočištěm nejen pro nás, ale i pro naše zvířecí společníky. Venku se ochlazuje, procházky jsou kratší a většina zvířat tráví více času uvnitř. A právě proto je teď ideální chvíle dopřát jim prostředí, které dodá...
Zima je pro psy i kočky obdobím zvýšené zátěže. Nízké teploty, vlhko, méně slunečního svitu a častější kontakt s infekcemi mohou oslabit jejich imunitní systém. Nepodceňovat kvalitu zimní stravy proto znamená dát organismu zvířete přesně to, co...
Zima bývá pro zvířata obdobím, kdy se mění nejen jejich denní režim, ale i potřeby spojené s hygienou. Nižší teploty, vlhko, sůl na chodnících, suchý vzduch v interiéru i omezený pobyt venku mají přímý vliv na srst, pokožku, tlapky i celkovou pohodu...
Vánoce jsou obdobím radosti, očekávání a společně prožitých chvil. A právě proto má většina z nás potřebu zahrnout do svátků i své zvířecí společníky. Pamlsek pod stromečkem, nová hračka nebo teplý pelíšek jsou milé drobnosti, kterými jim můžeme...
Zima je obdobím klidu a zpomalení, a to nejen pro lidi. Stejnou potřebu mají i zvířata. Psi i kočky si v chladných měsících rádi dopřávají více spánku a odpočinku, často se stáhnou do tepla domova a jejich chuť k pohybu i hře se může zdát menší....
Zima je pro starší psy a kočky náročnější než pro jejich mladší parťáky. Chlad, vlhko a méně pohybu mohou zhoršit bolesti kloubů, oslabit imunitu nebo ovlivnit trávení. Navíc se s přibývajícím věkem zvířata hůře přizpůsobují změnám teploty a rychleji...
Podzim a zima bývají pro spoustu psů náročnější období. Kratší dny, déšť, mlha a chlad nevybízí k dlouhým procházkám, právě naopak. I jindy aktivní psi se často schoulí raději do pelíšku a tváří se, že ven se přece nikomu nechce. Jenže pohyb je...
Podzim bývá obdobím, kdy se zpomaluje nejen příroda, ale i naše tělo. Stejně tak i psi a kočky po aktivních měsících vítají klidnější rytmus, více odpočinku a výživnější stravu. Právě v této době má smysl podpořit jejich organismus jemnou očistou,...
Podzim přináší nejen krásně zbarvené listí a voňavý vzduch, ale také kratší dny, méně pohybu a delší chvíle doma. A zatímco my lidé si zapálíme svíčku, uvaříme čaj a čteme knihu nebo si zapneme televizi, naše zvířata mohou podzimní období vnímat...
S příchodem podzimu se mění nejen počasí, ale i životní rytmus našich zvířat. Dny se zkracují, venkovních aktivit ubývá a společně s větší chutí k jídlu se snadno může stát, že pes nebo kočka začne nabírat kila navíc. Mnoho majitelů si této změny...