Zpět na výpis

Portréty oblíbených plemen: Československý vlčák

Autor Lucka | Výchova a péče

Československý vlčák je pes, se kterým se rozhodně nebudete nudit. Jejich majitelé říkají, že s nimi často zažijí velká dobrodružství. Jsou to uhrančivá zvířata a vlčí předci se v nich rozhodně nezapřou. Pro všechny jedince je typická svéráznost. Když něco chtějí, musí prostě být po jejich. A když se jim nechce, tak s nimi nehnete. Říká se o nich, že jsou také pro každou špatnost, ovšem v dobrém :). Jsou velmi aktivní a milují pohyb.

Důležitá je včasná socializace štěněte a následný výcvik. Československý vlčák je pes, který rád pracuje (stejně jako německý ovčák) a potřebuje unavit. Je to velmi odolný a sportovně založený chlupáč. Počítejte s tím, že na jeho péči je třeba si vyhradit dostatek času. Hodí se proto spíše k „přírodně“ založeným lidem, což všakneznamená, že byste ho nemohli chovat ve městě. Nemají rádi dril, důležitá je při jejich výcviku pozitivní motivace a učení hrou.

Jde o velmi mladé plemeno, které bylo vyšlechtěno na našem území. Vzniklo v padesátých letech křížením německého ovčáka a karpatského vlka. Vlčí krve má tento pes pouze kolem 10 procent, ze vzhledu a povahy ovšem zůstalo mnohem více. Jako národní plemeno byl uznán v roce 1982 a v roce 1999 Mezinárodní kynologickou federací. Původním záměrem bylo mít psa, který bude mít zdraví vlka a povahu německého ovčáka.  

Tento „polovlk“ je oproti německému ovčákovi mnohem zdravější. Netrpí tolik zejména na ortopedické poruchy jako jeho předci. Přesto se doporučuje nepodceňovat testy na dysplazii kyčelního kloubu a dysplazii loketního kloubu   a udělat je hned, jak budou vzhledem k věku psa možné. U některých jedinců se objevuje onemocnění míchy (degenerativní myelopatie). Tato degenerativní porucha bývá ale spíše ojedinělá.

Jedinci československého vlčáka dosahují nadprůměrné velikosti. Jeho kohoutková výška činí v průměru 65 centimetrů u psů a 60 centimetrů u fen. Váhou vás možná také překvapí. Na svou výšku je to velmi lehký pes. Hmotnost by se měla pohybovat kolem 25 kilogramů, resp. 20 kilogramů. Československý vlčák má obecně velmi pevnou a symetrickou stavbu těla, které se tvarem podobá obdélníku.

Charakteristické jsou velmi silné čelisti a mohutný chrup, malé, šikmé a jantarově zbarvené oči a světlá maska. Kožich má velmi hustý, pokrývající celé tělo, až by mu ho jeden mohl závidět. Budoucí páníček by tak měl počítat s pravidelnou péči a vyčesáváním.
S přivykáváním  psa na kadeřnické úkony byste  měli začít již od štěněte. Pak už by vás tento svéráz nemusel na svůj bujný kožich nechat sáhnout. Paspárky na tlapkách jsou nežádoucí a měli byste je nechat odstranit.

Je to neskutečně živý, aktivní, rychlý, chytrý, věrný, ale nedůvěřivý pes. Pokud jste chovatelé-začátečníci, měli byste se poohlédnout raději po jiném plemeni. Československý vlčák vedle sebe potřebuje zkušeného člověka, který je jednoznačným vůdcem smečky. A ačkoli není ani typickým rodinným psem, přesto s dětmi vychází dobře. Neměli byste je ovšem s chlupáčem nechávat samotné bez dozoru. Pes nikdy nikoho bezdůvodně nenapadne, ale když je ohrožen, nezná strach. To platí i pro vaši návštěvu :).

Také jste po tomto úchvatném „polovlkovi“ toužili? Máte s jeho chovem zkušenosti? Co na tomto plemeni máte nejraději?